Novela stavebního zákona zásadně mění způsob, jakým města rozhodují o svém území. V Třebíči, kde je vedení radnice dlouhodobě kritizováno za klientelistické vazby a nápadně vstřícné zacházení s vybranými investory, přichází změna, která otevírá prostor pro rozhodování mimo oči veřejnosti. Nový zákon přesouvá klíčové pravomoci z veřejného zastupitelstva do neveřejné rady města — a právě tam vzniká prostředí, které umožňuje vybraným zájmům dostat se k rozhodování snáz než kdykoli předtím.
Město a jeho okolí bez veřejné kontroly
Novela se nedotýká jen úředníků nebo developerů. Dopadá na každého, kdo žije vedle pozemku, kde se něco chystá. Na každého, kdo pije vodu ze studny pod plánovanou stavbou. Na každého, kdo spoléhá na park, alej nebo výhled, který dosud chránil územní plán.
To, co dnes lidé vidí za oknem, nemusí být zítra samozřejmost. A hlavně — nemusí mít možnost do toho zasáhnout. Nová pravidla umožňují, aby se zásadní změny odehrály bez toho, že by se o nich občané vůbec dozvěděli.
Územní plán přestal být ochranou. Stal se dokumentem, který lze upravit potichu
Dosud platilo, že změny územního plánu schvaluje zastupitelstvo na veřejném jednání. Občané mohli sledovat diskusi, ptát se, vystoupit, kontrolovat své volené zástupce a bránit své okolí. To končí.
Nově mohou změny územního plánu prosazovat developeři prostřednictvím rady města. Rada jedná neveřejně, bez přítomnosti veřejnosti a bez opozice. Rozhodnutí, která dříve padala před očima občanů, se přesouvají do zákulisí.
Územní plán tím ztrácí smysl jako záruka. Pravidlo „co není v plánu, nestaví se“ už neplatí. Plán lze upravit tiše, na míru konkrétnímu záměru. Obyvatelé se o proměně svého okolí dozvědí až ve chvíli, kdy je hotová. Výšková budova za plotem tak přestane být výjimkou a stane se možností, kterou lze zařídit bez veřejnosti.
Rada města: ideální prostředí pro korupční jednání
Rada města je malý orgán, který jedná za zavřenými dveřmi. Zápisy z jednání jsou stručné, bez detailů a bez skutečného odůvodnění, opozice v radě vůbec nesedí. Novela jí svěřuje pravomoc měnit územní plán — pravomoc, která dosud patřila zastupitelstvu a byla pod veřejnou kontrolou.
Nyní však o zásadních rozhodnutích o rozvoji města bude rozhodovat několik lidí neveřejně, bez kontroly, bez povinnosti cokoli vysvětlovat a bez přítomnosti těch, kteří by mohli oponovat. V Třebíči, kde je vedení radnice dlouhodobě spojováno s klientelistickými vazbami, jde o kombinaci, která vytváří ideální prostředí pro korupční jednání: stačí přesvědčit několik radních a město se může změnit způsobem, který by veřejným jednáním nikdy neprošel, protože se odehraje mimo dohled občanů, bez oponentury a bez opozice.
Dopady na každodenní život
Změny nejsou teoretické. Dopadnou na konkrétní lidi a konkrétní místa. Může zmizet alej nebo park, který měl být chráněný. Může se zhoršit kvalita vody ve studnách. Může vyrůst stavba, o které se veřejnost dozví až ve chvíli, kdy je rozhodnuto. Může se změnit výhled, světelné podmínky, dopravní zátěž či hluk.
A občané nebudou mít možnost tomu zabránit. Novela tak zásadně oslabuje právo lidí bránit své okolí a mění rovnováhu mezi veřejným zájmem a zájmem investorů.
Závěr: Třebíč přichází o kontrolu nad svým územím
Novela stavebního zákona přesouvá moc od občanů a volených zastupitelů k radě města a k investorům. Územní plán přestává být nástrojem ochrany veřejného zájmu a stává se dokumentem, který lze upravit podle potřeby — tiše, rychle a bez veřejné kontroly.
V Třebíči, kde je radnice spojována s klientelistickými vazbami, jde o změnu, která může zásadně ovlivnit podobu celých čtvrtí. A především život lidí, kteří se o proměně svého okolí dozvědí až ve chvíli, kdy je pozdě.
Související příspěvky
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
