Velký obchvat Třebíče – 6. díl: Kdo o variantě skutečně rozhoduje? Město, stát a EIA

V debatách o dopravním řešení Třebíče se opakuje jednoduché tvrzení: „O tom stejně rozhodne stát.“ Tato představa ale neodpovídá tomu, jak celý proces skutečně funguje. Rozhodování o podobě silniční stavby není jednorázový akt jednoho úřadu, ale dlouhý řetězec kroků, do kterého vstupuje stát, kraj, město i veřejnost.

Vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče slouží právě k tomu, aby bylo možné jednotlivé varianty v tomto procesu kvalifikovaně porovnávat. Ne proto, že by sama o sobě rozhodovala, ale proto, že poskytuje podklady pro další kroky, zejména pro proces EIA a navazující územní plánování.

Role státu: investor a příprava stavby

Stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic, je investorem stavby na silnici I/23. Zajišťuje projektovou přípravu, technické podklady a financování. V této roli má stát významné slovo, ale není jediným aktérem, který rozhoduje o tom, kudy a za jakých podmínek silnice povede.

Stát nemůže projekt prosadit izolovaně, bez ohledu na územní plán obce, stanoviska dotčených orgánů nebo výsledky posouzení vlivů na životní prostředí. Právě zde vstupují do hry další úrovně rozhodování.

EIA jako klíčová fáze rozhodování

Proces EIA není formální „razítko“, ale zákonem daný mechanismus, jehož cílem je porovnat dopady jednotlivých variant na životní prostředí a obyvatele. V EIA nejsou posuzovány jen technické parametry, ale také hluk, emise, zásahy do krajiny, dopady na bydlení a kvalitu života.

Důležité je, že EIA pracuje s variantami. To znamená, že pokud existují různé způsoby řešení, musí být věcně porovnány. Zde hraje roli i to, zda město a další aktéři považují určitou variantu za přijatelnou, nebo naopak problematickou.

Do procesu EIA navíc nevstupuje jen stát, ale také obce, spolky a veřejnost. Jejich stanoviska se stávají součástí podkladů a mohou ovlivnit další postup řízení.

Město jako klíčový aktér v území

Zásadní roli v rozhodování má město jako garant územního rozvoje. Právě město schvaluje územní plán, tedy dokument, který určuje, kde je vedení silniční stavby vůbec možné. Bez souladu se schváleným územním plánem nelze žádnou variantu úspěšně dokončit.

Postoj města proto není symbolický, ale prakticky rozhodující. Pokud město určitou variantu dlouhodobě podporuje, nebo naopak zpochybňuje, promítá se to do všech dalších fází přípravy – od EIA až po územní řízení.

Město zároveň nese důsledky rozhodnutí na svém území. Právě ono řeší dopady na obyvatelstvo, rozvojové plochy, veřejná prostranství a kvalitu života. I proto má v procesu silnou legitimitu a odpovědnost.

Proč má smysl mluvit o variantách včas

Často zaznívá názor, že debatovat o variantách je zbytečné, protože „už je rozhodnuto“. Zkušenosti z dopravních staveb ale ukazují opak. Rozhodující vliv mají právě postoje v raných fázích přípravy, kdy se nastavují rámce EIA a územního plánování.

Pokud je v této fázi jedna varianta systematicky upřednostňována a jiná ignorována, projeví se to v dalších krocích. Naopak otevřená debata založená na datech a srovnáních zvyšuje šanci, že výsledné řešení obstojí nejen právně, ale i společensky.

Co z toho plyne

Rozhodování o dopravním řešení není diktát státu ani technická formalita. Je to politické a územní rozhodnutí v původním smyslu slova, tedy rozhodnutí o správě a podobě města. Právě proto záleží na tom, jaký postoj k variantám zaujme město, jaké argumenty zazní v EIA a jaké podklady vstoupí do územního plánování.

V tomto smyslu není pravda, že by „o tom stejně rozhodl stát“. Výsledná podoba řešení je vždy důsledkem souhry více aktérů – a právě v této souhře mají město a veřejnost mnohem větší roli, než se někdy připouští.

Seriál vychází z vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče (12/2025), zpracované jako odborný podklad pro proces EIA a představené spolky Obchvat Třebíče a Děti Země na veřejné prezentaci 13. dubna 2026 v komunitním centru Moravia.