Když je pozdě už 22 let: příběh třebíčského průchvatu

 

Tato varianta, která byla v roce 1998 zanesena do územního plánu, vedla z Pražské ulice na Koželužskou, dále přes kruhový objezd v areálu BOPO, stoupala k Zámečku a pokračovala malým mostem přes Terovské údolí k lokalitě „Vídeňský rybník“ – tedy do prostoru dnešních nákupních center.

 

Na červencovém zasedání zastupitelstva v roce 2004 však došlo ke schválení změny územního plánu, která tuto trasu zrušila a nahradila ji dnešní variantou průchvatu. Překvapivé bylo, že žádný ze zastupitelů nebyl schopen nebo ochoten uvést relevantní důvody, proč k této změně dochází. Z písemných vyjádření některých z nich vyplynulo, že o problematice téměř nic nevěděli, jiní argumentovali zcela nesmyslně – například tím, že nová trasa bude o 300 metrů kratší.

Veřejnost tehdy reagovala peticí s více než 3 000 podpisy a vznikem občanského sdružení „Chytrému napověz“, které se snažilo změnu zvrátit. Marně. Radnice zůstala hluchá k odborným posudkům i občanskému odporu.

 

Změna trasy obchvatu přišla „náhodou“ právě v době, kdy třebíčský podnikatel Richard Horký kupoval zhruba 20 hektarů pozemků u Zámečku. Právě zde měla vzniknout nová obytná čtvrť Květná, určená pro stovky rodinných a bytových domů pro „inženýry z Dukovan”. Nová trasa průchvatu tyto pozemky míjela, čímž jim zachovala hodnotu pro budoucí výstavbu. Naopak vedla přes jeho nemovitosti v areálu BOPO, původně určené k demolici, čímž jim naopak přidala na hodnotě.

Horkého vliv na radnici postupně rostl. „Jenom chodím na radnici s nápady. Je na nich, jestli je uskuteční“, prohlašoval. Podle dostupných informací se podílel na volebních kampaních, údajně i na sestavování rady města. Jeho impérium kolem tepelného hospodářství v Třebíči funguje dodnes a lidé s ním spjatí mají stále vliv na rozhodování.

 

• 2017: Stát schválil financování jakéhokoliv obchvatu Třebíče. Město však místo přípravy velkého obchvatu zvolilo cestu průchvatu.

• 2018: Začíná oficiální úřední řízení, které umožňuje připomínkování veřejností a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

• 2025 (únor): Po osmi letech příprav byla dokumentace k průchvatu zamítnuta. EIA neprošla. Výsledek? Osm let práce, desítky milionů korun a žádný výsledek.

• 2025 (červen): Město a ŘSD připravují novou dokumentaci – opět na stejnou trasu. Hrozí, že za dalších 8 let budeme opět na začátku.

 

Jaromír Barák, předseda spolku Obchvat Třebíče, který dlouhodobě prosazuje skutečný obchvat, říká: „Třebíčská radnice s ŘSD chce zavést tisíce aut pod okna lidí bydlících v Borovině, tuto čtvrť neprostupně rozříznout napůl, zničit Libušino a Terovské údolí a Lorenzovy sady, lidem bydlícím na Brněnské postavit pod okny ohromnou zbytečnou estakádu… Vy si opravdu myslíte, že toto je řešení?“

 

Barák upozorňuje, že průchvat je extrémně nákladný.  Vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče obsahuje orientační porovnání stavebních nákladů obou variant. U velkého obchvatu, vedeného převážně otevřenou krajinou, vycházejí odhadované náklady přibližně 2,5 miliardy korun bez DPH. Naproti tomu u průchvatu městem se náklady pohybují zhruba kolem 4,87 miliardy korun bez DPH. „Pokud by se od roku 2017 připravoval velký obchvat, už se mohlo stavět. Místo toho jsme ztratili 9 let. A teď se chystá znovu ta samá pitomost. Pokud se budou stále objevovat hlasy na podporu průchvatu, budeme za dalších 8 let tam, kde jsme byli v roce 2018.“