Když je pozdě už 21 let: příběh třebíčského průchvatu

 

Tato varianta, která byla v roce 1998 zanesena do územního plánu, vedla z Pražské ulice na Koželužskou, dále přes kruhový objezd v areálu BOPO, stoupala k Zámečku a pokračovala malým mostem přes Terovské údolí k lokalitě „Vídeňský rybník“ – tedy do prostoru dnešních nákupních center.

 

Na červencovém zasedání zastupitelstva v roce 2004 však došlo ke schválení změny územního plánu, která tuto trasu zrušila a nahradila ji dnešní variantou průchvatu. Překvapivé bylo, že žádný ze zastupitelů nebyl schopen nebo ochoten uvést relevantní důvody, proč k této změně dochází. Z písemných vyjádření některých z nich vyplynulo, že o problematice téměř nic nevěděli, jiní argumentovali zcela nesmyslně – například tím, že nová trasa bude o 300 metrů kratší.

Veřejnost tehdy reagovala peticí s více než 3 000 podpisy a vznikem občanského sdružení „Chytrému napověz“, které se snažilo změnu zvrátit. Marně. Radnice zůstala hluchá k odborným posudkům i občanskému odporu.

 

Změna trasy obchvatu přišla „náhodou“ právě v době, kdy třebíčský podnikatel Richard Horký kupoval zhruba 20 hektarů pozemků u Zámečku. Právě zde měla vzniknout nová obytná čtvrť Květná, určená pro stovky rodinných a bytových domů pro „inženýry z Dukovan”. Nová trasa průchvatu tyto pozemky míjela, čímž jim zachovala hodnotu pro budoucí výstavbu. Naopak vedla přes jeho nemovitosti v areálu BOPO, původně určené k demolici, čímž jim naopak přidala na hodnotě.

Horkého vliv na radnici postupně rostl. „Jenom chodím na radnici s nápady. Je na nich, jestli je uskuteční“, prohlašoval. Podle dostupných informací se podílel na volebních kampaních, údajně i na sestavování rady města. Jeho impérium kolem tepelného hospodářství v Třebíči funguje dodnes a lidé s ním spjatí mají stále vliv na rozhodování.

 

• 2017: Stát schválil financování jakéhokoliv obchvatu Třebíče. Město však místo přípravy velkého obchvatu zvolilo cestu průchvatu.

• 2018: Začíná oficiální úřední řízení, které umožňuje připomínkování veřejností a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

• 2025 (únor): Po osmi letech příprav byla dokumentace k průchvatu zamítnuta. EIA neprošla. Výsledek? Osm let práce, desítky milionů korun a žádný výsledek.

• 2025 (současnost): Město a ŘSD připravují novou dokumentaci – opět na stejnou trasu. Hrozí, že za dalších 8 let budeme opět na začátku.

 

Jaromír Barák, předseda spolku Obchvat Třebíče, který dlouhodobě prosazuje skutečný obchvat, říká: „Třebíčská radnice s ŘSD chce zavést tisíce aut pod okna lidí bydlících v Borovině, tuto čtvrť neprostupně rozříznout napůl, zničit Libušino a Terovské údolí a Lorenzovy sady, lidem bydlícím na Brněnské postavit pod okny ohromnou zbytečnou estakádu… Vy si opravdu myslíte, že toto je řešení?“

 

Barák upozorňuje, že průchvat je extrémně nákladný – až třikrát dražší než velký obchvat, protože vede městskou zástavbou. Zatímco průchvat má stát 5,5 miliardy Kč, za stejnou částku by bylo možné postavit skutečný obchvat v délce 19 km. Plánovaný velký obchvat má mít jen 12 km – tedy by byl výrazně levnější. „Pokud by se od roku 2017 připravoval velký obchvat, už se mohlo stavět. Místo toho jsme ztratili 8 let. A teď se chystá znovu ta samá pitomost. Pokud se budou stále objevovat hlasy na podporu průchvatu, budeme za dalších 8 let tam, kde jsme byli v roce 2018.“