Delší trasa automaticky neznamená dražší stavbu
Jedním z nejčastějších intuitivních předpokladů v debatách o dopravě je tvrzení, že delší silnice musí být zákonitě dražší. Právě u Třebíče se ale ukazuje, že tato logika neplatí vždy – a že rozhodující není délka trasy, ale prostředí, ve kterém se staví, a technická náročnost řešení.
Vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče proto neporovnává náklady podle kilometrů, ale podle konkrétního stavebního řešení jednotlivých variant. Vedle velkého obchvatu jsou ve studii uvedeny i náklady na nový městský průchod (průchvat), tedy přeložku silnice I/23 vedenou zastavěným územím.
Město je vždy dražší než otevřená krajina
Zkušenosti z dopravních staveb potvrzují jedno základní pravidlo: stavět ve městě je výrazně složitější a nákladnější než stavět mimo zastavěné území. Důvodů je celá řada – omezený prostor, složité majetkoprávní vztahy, přeložky inženýrských sítí, protihluková opatření v těsné blízkosti domů, komplikované dopravní režimy během výstavby i technicky náročné objekty, jako jsou estakády nebo zahloubené úseky.
Právě tyto faktory se u průchvatu výrazně kumulují. I když je jeho trasa kratší než trasa velkého obchvatu, je vedena městem a vyžaduje technicky složitá a nákladná řešení.
Co ukazuje odborná studie
Vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče obsahuje orientační porovnání stavebních nákladů obou variant. U velkého obchvatu, vedeného převážně otevřenou krajinou, vycházejí odhadované náklady přibližně 2,5 miliardy korun bez DPH (cenová úroveň 2025). Naproti tomu u průchvatu městem se náklady pohybují zhruba kolem 4,87 miliardy korun bez DPH.
Rozdíl tedy nevychází v neprospěch delší trasy, ale právě naopak. Delší obchvat mimo město se podle studie jeví jako finančně příznivější řešení než kratší, avšak technicky mimořádně komplikovaný průchod zastavěným územím.
Nejde o přesnou cenu, ale o srovnání směrů
Je důležité zdůraznit, že uvedené částky nejsou výslednou projektovou cenou. Studie není stavebním projektem, ale vyhledávacím podkladem, který má ukázat řád velikosti nákladů a rozdíly mezi variantami. Přesné náklady by byly známy až po podrobné projektové přípravě.
Pro rozhodování je však podstatné právě toto srovnání. Pokud už v této fázi vychází delší varianta mimo město jako méně nákladná, je zřejmé, že intuice „delší = dražší“ zde neplatí.
Náklady nejsou jen o stavbě
Do celkové ekonomické bilance se navíc promítají i nepřímé dopady. Stavba městského průchvatu znamená dlouhodobé dopravní omezení v hustě obydlených částech města, složité objízdné trasy a vysoké společenské náklady. Velký obchvat tyto negativní dopady z velké části eliminuje, protože je budován mimo intenzivně využívané území.
Z tohoto pohledu tak velký obchvat nepůsobí jen jako technicky jednodušší, ale i jako ekonomicky racionálnější řešení.
Co z porovnání vyplývá
Porovnání nákladů proto přináší důležitý závěr: skutečný výběr varianty by se neměl řídit pocitem, ale fakty. Delší trasa nemusí znamenat vyšší cenu – naopak se ukazuje, že složitost výstavby ve městě může náklady zásadně navýšit.
V dalším díle seriálu se zaměříme na otázku, která s náklady úzce souvisí: jakou zátěž jednotlivé varianty přinášejí obyvatelům města během výstavby i po jejím dokončení.
Seriál vychází z vyhledávací studie velkého obchvatu Třebíče (12/2025), zpracované jako odborný podklad pro proces EIA a představené spolky Obchvat Třebíče a Děti Země na veřejné prezentaci 13. dubna 2026 v komunitním centru Moravia.
Související příspěvky
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
