Rozhodování o trase jihozápadního obchvatu Havlíčkova Brodu vstupuje do finále. Zastupitelé mají na stole dvě varianty — severní (V3) a jižní (V5). Obě mají své příznivce i odpůrce, obě mají své výhody i komplikace. A obě vyžadují odvahu rozhodnout.
Podrobně se tomuto tématu věnoval web iDNES: Výběr trasy obchvatu Havlíčkova Brodu jde do finále (27. 3. 2026).
Ekonomika versus krajina
Z ekonomického hlediska vychází jednoznačně lépe varianta 5. Je kratší, levnější a přináší výrazně vyšší celospolečenský přínos. Podle analýzy ŘSD má dvojnásobnou úsporu času a šestnáctinásobnou úsporu provozních nákladů oproti variantě 3. Navíc umožňuje mimoúrovňové křížení, což znamená plynulejší a bezpečnější provoz.
Na druhé straně stojí krajinný ráz. Varianta 3 je v tomto ohledu šetrnější, zasahuje do území méně razantně a má lepší hodnocení z hlediska ochrany přírody. Navíc se vyhýbá katastrům okolních obcí, které s variantou 5 nesouhlasí.
Původně existovalo šest variant trasy jihozápadního obchvatu Havlíčkova Brodu. Nyní už zůstávají jen dvě finální. Varianta 3 je na mapce fialová. Obkrouží sídliště Lipka (vlevo) a v koridoru severně od Šmolov zamíří k silnici 38 na Jihlavu. Varianta 5 je na obrázku růžová. Ta se Šmolovům vyhne jižní stranou. Prochází ovšem katastry Michalovic a Lípy. Ani jedna z těchto obcí s ní nesouhlasí.
Nesouhlas obcí není překážka, ale výzva k dohodě
Obce Michalovice a Lípa se proti variantě 5 vymezují. Argumentují nedostatkem komunikace, obavami z dopadu na území i právními kroky. Jejich postoj je hlasitý a legitimní. Ale není to důvod k rezignaci.
ŘSD i město Brod opakovaně deklarují, že preferují dohodu. A právě zde se otevírá prostor pro vyjednávání, úpravy, kompenzace. Nesouhlas obcí není konec procesu — je to jeho součást. A pokud se ukáže, že dohoda není možná, existují i jiné cesty.
Změna ZÚR? Ano, a co má být
Varianta 5 zasahuje do území, které není v souladu se současnými Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina. To znamená, že by bylo nutné tyto zásady aktualizovat. A to je naprosto běžný postup.
Změna ZÚR není žádná katastrofa. Je to administrativní krok, který se v případě strategických staveb děje pravidelně. Ano, může to znamenat určité zdržení. Ale pokud je varianta 5 z dlouhodobého hlediska výhodnější, pak je rozumné tuto cestu zvážit.
Jak připomněl Aleš Kratina z ŘSD: „Nedokážeme nyní říct, jak velké zdržení by to bylo. Ale odporu čelí i varianta 3, takže určité potíže nás vlastně budou čekat v každém případě.“
Rozhodnutí, které má smysl
Zastupitelé Havlíčkova Brodu mají před sebou těžké rozhodnutí. Ale mají také dostatek podkladů, analýz a zkušeností, aby ho mohli učinit odpovědně. Ať už se rozhodnou jakkoliv, je důležité, aby se nenechali paralyzovat strachem z nesouhlasu nebo administrativních překážek.
Obchvat Havlíčkova Brodu je strategická stavba. Má odvést tranzitní dopravu, zlepšit bezpečnost, snížit hluk a emise. A pokud je k tomu potřeba změna ZÚR — tak ať je. Pokud je potřeba jednat s obcemi — tak ať se jedná. Ale hlavně: ať se rozhodne.
A teď Třebíč: město, kde se o skutečném obchvatu nikdy ani nezačalo uvažovat
Když postavíme vedle sebe Havlíčkův Brod a Třebíč, rozdíl je propastný. Ne v geografii, ne v dopravních potřebách — ale v kvalitě podkladů, v přístupu ŘSD a v tom, co je městům předkládáno k rozhodování.
„Varianty“ z roku 2004? Jen několik posunů téže trasy
Často se argumentuje, že Třebíč přece varianty měla. Ano — ale jen na papíře, a ještě velmi dávno.
V roce 2004, tedy před 22 lety, se v rámci územního plánu objevilo několik tras. Jenže:
- nebyly to varianty ŘSD,
- nebyly k nim žádné odborné analýzy,
- lišily se jen v detailech — posun o pár desítek metrů, jiný poloměr zatáčky,
- všechny byly vedené v intravilánu, tedy městem,
- skutečný velký obchvat v extravilánu nebyl nikdy posuzován.
To není variantní řešení. To je jen několik verzí téhož průchvatu.
EIA v Třebíči? Vždy jen jedna varianta
Když se později dělala EIA k průchvatu, posuzovala se opět jen jedna varianta. A nyní, když má být EIA zpracována znovu, je postup stejný: opět bez variant.
Třebíč nikdy nedostala to, co je v Brodě samozřejmostí: skutečné porovnání různých tras, různé dopady, různé přínosy, různé náklady.
Rozdíl v kvalitě materiálů je do očí bijící
Havlíčkův Brod dostává:
- ekonomické analýzy,
- akustické studie,
- rozptylové studie,
- posouzení krajinného rázu,
- variantní porovnání,
- jasné podklady pro rozhodnutí.
Třebíč dostává:
- jedinou trasu,
- žádné varianty,
- žádné porovnání,
- žádné analýzy alternativ,
- politicky připravené prezentace místo odborných podkladů.
Proč to v Brodě jde a v Třebíči ne?
Tady se dostáváme k osobní rovině, která vysvětluje mnohé.
Aleš Kratina, který v Brodě předkládá profesionální variantní řešení, dlouhé roky pracoval jako úředník na třebíčské radnici. S Pavlem Pacalem ho pojí dlouholeté osobní vztahy.
V Brodě říká: „Je na zastupitelích, kterou variantu si vyberou.“
V Třebíči nic takového nikdy neřekl. Protože by tím zboural konstrukci „jediné možné trasy“, kterou Pacalova radnice roky prosazuje.
Závěr
Havlíčkův Brod ukazuje, že ŘSD umí pracovat profesionálně, variantně a transparentně. Třebíč ukazuje, že když se politicky nechce, tak se odborně nedělá.
A dokud bude Třebíč dostávat jen jednu trasu bez variant, bez analýz a bez skutečné volby, nebude to obchvat. Bude to jen průchvat.
Související příspěvky
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
