Sdružení „Energetické Třebíčsko“, sídlící na třebíčské radnici, uspořádalo ve čtvrtek 29. února seminář k chystané výstavbě třebíčského obchvatu. Veřejnost na něj neměla přístup, byl pouze pro pozvané – členy třebíčské Hospodářské komory, novináře a třebíčské zastupitele. Nových informací na něm moc nezaznělo, zřejmým účelem semináře bylo iniciovat sdělovací prostředky k článkům sdělujícím veřejnosti, jak je „průchvat“ potřebný a „co nevidět se začne stavět“.
Prvním příspěvkem semináře byla „historická“ přednáška nového ředitele jihlavského pracoviště ŘSD Aleše Kratiny, který byl až do června 2023 vedoucím odboru dopravy na třebíčské radnici. Zopakoval známá fakta o přípravě průchvatu se zdůrazněním zkoumaných „variant“, tedy úpravami trasy o několik desítek metrů v oblasti Libušina a Terovského údolí. O tom, že varianta velkého obchvatu byla součástí návrhu Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, se jaksi zmínit zapomněl. Kratina též prohlásil, že územní rozhodnutí ke stavbě průchvatu bude vydáno v prvním pololetí roku 2024 a že stavba začne v roce 2027. Vláda údajně už uvolnila finanční prostředky na stavbu. Co to přesně znamená a zda má ŘSD vyčleněno téměř 7 miliard na celý průchvat, už ale neřekl.
Počty vozidel u Úřadu práce a případné změny po vybudování průchvatu a úpravách průtahu, např. snížení počtu jízdních pruhů
Poznámka: Tyto i další obrázky z prezentací na semináři jsou méně kvalitní vzhledem k tomu, že byť pořadatel sliboval prezentace zaslat, do teď tak neučinil. Proto jsou použity výřezy fotografií pořízené v průběhu semináře.
Intenzita dopravy nyní a po vybudování průchvatu (na obrázku z prezentace nazývaný obchvat)
Roman Dostál z firmy SmartPlan se věnoval modelu dopravy. Podle posledního měření údajně kolem Úřadu práce projíždí 22,7 tisíc vozidel denně. Z toho by mělo být 27 % tranzitujících aut. Na otázku, zda se jedná pouze o tranzit po silnici I/23 ve směru Telč – Brno, nebo jestli jsou započítána i vozidla jedoucí do průmyslové čtvrti nebo na Dukovany, nebyl schopen odpovědět.
Ovšem to, co pan Dostál zdůrazňoval každou druhou větou bylo, jak moc průchvat uleví centru města. Ovšem za předpokladu, že bude průjezd aut po průtahu ztížen, například snížením počtu jízdních pruhů v některých úsecích. A to že se téměř polovina vozidel z průtahu přesune do Boroviny, kterou by pak mělo projíždět po započtení aut přijíždějících od Starče téměř 20 tis. aut denně, už zmínit zapomněl. Borovina zkrátka nezajímá ani třebíčskou radnici, ani ŘSD a jeho plánovače.
To, že se problémy pouze přesunou z průtahu na průchvat, je nejlépe patrné z hlukového modelu
V Borovině v okolí budoucího průchvatu trvale bydlí více obyvatel Třebíče než v okolí stávajícího průtahu. Navíc tam trasa průchvatu vede hlubokým údolím, kde se hluk projíždějících aut velice šíří, a výfukové zplodiny v údolí zůstávají. Protihlukové stěny, plánované pouze na levé straně průchvatu směrem k ulici Spojenců, budou naopak odrážet hluk k bytovým domům v areálu BOPO, protože tam žádná protihluková opatření plánovaná nejsou.
Jak je patrné z variant vybrané trasy, nadrozměrné náklady lze do Dukovan dopravit i bez průchvatu
Modře je vyznačená trasa pro dopravu nadrozměrných komponent po průchvatu, fialovou barvou pak zkoumaná trasa po stávajícím průtahu. Vpravo je patrné využití bývalého přejezdu u nemocnice
Oldřich Havelka z Metroprojektu Praha se věnoval plánování trasy pro dopravu nadrozměrných komponent. Možné varianty tras začaly být prověřovány již v roce 2008 s předpokladem, že do Česka, resp. jeho blízkosti, budou komponenty dopravovány po řece. Vybraná trasa Labe – Jihlava – Třebíč – EDU má též několik možných variant, doprava přes Velké Meziříčí, Třebíč a Vladislav by se vyhnula jak průtahu, tak i průchvatu.
Byla zkoumána i doprava komponent po průtahu městem. Jediný problém na této trase je několik desítek metrů silnice na ulici Sucheniova pod železničním přejezdem, kde je o něco větší podélný sklon než požadovaný v zadání. Rampám u nemocnice, při přejezdu na ulici Hrotovická, by se dalo vyhnout mírnou úpravou v místech bývalého železničního přejezdu.
Jak pan Havelka řekl, veškeré prověřování možných tras vycházelo z původního zadání, tedy že nadměrný náklad bude mít maximální délku 35 m, šířku 9 m, výšku 7,5 m a hmotnost 700 tun. Z čeho vycházelo toto zadání nevěděl, stejně jako nevěděl, o jaké komponenty by se mělo jednat. To ostatně nevěděl ani nikdo z účastníků diskutujících v kuloárech, přičemž někteří z nich na JE Dukovany pracují nebo dříve pracovali.
Tunel v Borovině
Světlá výška borovinského tunelu by měla být 9,2 metru. O tom, že je takto vysoký silniční tunel unikátem pravděpodobně nejen v Česku svědčí to, že by po ukončení přepravy nadrozměrných nákladů měla být jeho výška snížena falešným stropem na standardní výšku 4,5 m. Důvodem je, že Ředitelství silnic a dálnic nedisponuje technikou, která by umožňovala např. údržbu světel a další techniky v původní devítimetrové výšce.
Pavel Jaroš z firmy SHB ve své prezentaci dokumentace pro územní rozhodnutí zmínil mimo jiné nutné úpravy průchvatu v čase, kdy by se po něm přepravovaly nadrozměrné komponenty. Především by bylo nutné podepřít všechny mosty na trase, demontovat lávku pro pěší spojující starou a novou Borovinu, „odklopit“ most na Slavické a upravit kruhové objezdy na Znojemské a Hrotovické. Nadrozměrný náklad má být dopravován v rozmezí 4 let, zda by tyto úpravy trvaly po celou dobu nikdo neví. Ovšem to co se ví a co vzbudilo velký ohlas je falešný strop u tunelu v Borovině.
Vedle novotvaru “nový městský okruh”, který pro průchvat začal používat starosta Pacal, přispěla třebíčská radnice do programu semináře dvou a půl minutovým videem. Miroslav Patrik, předseda spolku Děti Země, po jeho shlédnutí řekl: ” Video je velmi amatérské, “úžasně” demagogické s kvalitou na úrovni mateřské školky. Silně mi to připomnělo propagandistická dílka reálného socialismu. Prozatím jsem za naprosté dno považoval video ŘSD proti spolkům v souvislosti s obchvatem Přerova, ale Město Třebíč jde ještě hlouběji.”
Na video se můžete podívat na tomto odkazu: O obchvatu Třebíče se diskutovalo na semináři, podle opozice to byla šaškárna
Většina přednášejících se jak čert kříži vyhýbala slovům o skutečném, velkém obchvatu, starosta Pacal dokonce začal průchvat nazývat „novým městským okruhem“. O to absurdněji působilo video promítnuté na závěr semináře. Natáčet pole, potůčky a kvetoucí keře v okruhu několika kilometrů kolem Třebíče a tvrdit, že to všechno by velký obchvat města zničil, je už skutečně znakem velkého zoufalství třebíčské radnice. Stejně jako tvrzení, že zemědělská půda, na které se pěstuje řepka, má pro občany Třebíče větší cenu než rekreační oblasti v intravilánu města, které by zničil průchvat.
ekonom, ředitel mezinárodní dobrovolnické organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
