Mimoúrovňová křižovatka mezi Starčí a Borovinou patří k nejdůležitějším místům celého systému velkého obchvatu Třebíče. Zatímco na křižovatce u krahulovského sila se rozhoduje především o tranzitu, zde jde o něco jiného: o každodenní dopravu obyvatel a o to, kolik aut bude muset projíždět centrem města. Právě tady se totiž setkává jeden z nejsilnějších dopravních proudů západní části Třebíče.
Silnice II/410 jako klíčový zdroj dopravy
Silnice II/410, která přivádí dopravu od Želetavy přes Stařeč do Boroviny (ulice Koželužská), představuje podle celostátního sčítání dopravy ŘSD z roku 2020 proud srovnatelný s hlavními směry na I/23 i s dopravou od Jihlavy po II/405.
Po započtení dopravy ze sídliště Za Rybníkem jde o jeden z rozhodujících směrů, který dnes významně zatěžuje napojení na Sucheniově ulici a následně i vnitřní část města.
Intenzity automobilové dopravy na vybraných úsecích v Třebíči dle celostátního sčítání ŘSD z roku 2020
Podstatné přitom je, že tato doprava je z velké části cílová. Nejde o průjezd republikou, ale o běžné jízdy – do zaměstnání, do průmyslové oblasti Horka‑Domky, do Jaderné elektrárny Dukovany nebo za nákupy v obchodních centrech.
Křižovatka v bezprostřední vazbě na město
Zásadní roli hraje poloha této MÚK. Nejde o napojení někde mimo město, ale o uzel situovaný přímo mezi Starčí a Borovinou, ve vzdálenostech přibližně 350 metrů od Boroviny a 400 metrů od Starče.
Vyhledávací studie ji přitom jednoznačně popisuje jako mimoúrovňové napojení II/410 na obchvatovou trasu I/23 s přímou vazbou na tyto sídelní části.
To znamená, že pro velkou část řidičů nepůjde o „alternativu navíc“, ale o nejbližší a nejjednodušší způsob, jak se napojit na kapacitní trasu mimo město.
Průchvat: část dopravy odkloní, ale zůstává uvnitř města
V případě průchvatu by se doprava z Koželužské rozdělila. Část směřující do průmyslové oblasti Horka‑Domky by měla možnost odbočit na novou trasu vedenou přes Terovské údolí, čímž by se vyhnula části vnitřní sítě.
To však řeší pouze jeden směr. Významná část dopravy – zejména směrem na Sucheniovu a dál do města – by zůstala ve stejném prostoru jako dnes. Proud ze Starče a Boroviny by se tak i nadále mísil s dalšími směry a centrum by zůstalo součástí dopravní osy.
Průchvat tedy dopravu částečně přesměruje, ale nezmění základní princip jejího vedení – že silné proudy zůstávají uvnitř města.
Velký obchvat: změna principu, ne jen trasy
Velký obchvat nabízí odlišný přístup. U mimoúrovňové křižovatky mezi Starčí a Borovinou vzniká možnost zachytit dopravu z II/410 už na okraji města a odvést ji mimo jeho vnitřní část.
Rozdíl je v tom, že tato možnost není vzdálená ani nepřirozená. Nájezd je v řádu stovek metrů, a pokud je zároveň časově výhodný, stává se pro řidiče přirozenou volbou.
Z hlediska města to znamená, že podstatná část každodenní dopravy, která dnes míří na Sucheniovu a dál do centra, může být rozdělena dříve – ještě před tím, než se dostane do městské sítě.
Mimoúrovňová křižovatka mezi Starčí a Borovinou
Časová výhoda jako rozhodující motivace
Z údajů vyhledávací studie vyplývá, že velký obchvat je v řadě relací časově srovnatelný s průchvatem a v některých případech i výrazně rychlejší než průjezd stávající trasou městem.
To je zásadní faktor. Řidiči se rozhodují podle času a plynulosti jízdy. Pokud je obchvat stejně rychlý nebo rychlejší, není potřeba je k jeho využití nutit – přesun dopravy nastává přirozeně.
Nájezdy na velký obchvat do 800 metrů od Třebíče – rychlejší cesta i pro vnitroměstskou dopravu
Nové riziko: nejen průjezd, ale i příjezd do centra
S velkým obchvatem ale vzniká i nový moment, který je nutné brát v úvahu.
Na obchvat se už u krahulovského sila napojuje silná doprava od Jihlavy a od Jindřichova Hradce. Tato vozidla po velkém obchvatu skutečně pojedou – ale právě u křižovatky mezi Starčí a Borovinou mohou část z nich ze systému sjet a zamířit do města.
Nejde tedy jen o to zabránit průjezdu centrem. Je potřeba řešit i situaci, kdy by obchvat začal generovat zbytečný příjezd do centra zvenčí.
Jak nastavit dopravu tak, aby centrum nebylo cílem ani zkratkou
Řešení nespočívá ve zrušení křižovatky, ale v tom, jak bude celý systém nastaven.
Základní princip je jednoduchý: řidič musí mít zřetelný důvod obchvat používat a zároveň nemít důvod do centra zajíždět, pokud tam nemíří.
To znamená:
- hlavní směry (Brno, Dukovany, průmyslová zóna Horka‑Domky) musí být vedeny jednoznačně po obchvatu,
- vnitřní trasa přes Borovinu a Sucheniovu nesmí být nejrychlejší variantou,
- a nákladní doprava musí být vedena mimo obytné části.
V takovém systému se doprava nerozděluje na základě zákazů, ale na základě logiky a výhodnosti jednotlivých tras.
Křižovatka, která ovlivňuje celé město
Mimoúrovňová křižovatka mezi Starčí a Borovinou je jedním z mála míst, kde se rozhoduje o tom, jak bude fungovat každodenní doprava v Třebíči.
Je to uzel, který:
- zachycuje jeden z nejsilnějších místních dopravních proudů,
- umožňuje jeho odklon ještě před vstupem do města,
- a zároveň ovlivňuje, zda centrum zůstane průjezdnou komunikací, nebo se z něj stane skutečný městský prostor.
Na rozdíl od křižovatky u krahulovského sila zde nejde o tranzit. Jde o to, jak bude fungovat město samotné.
🔜 Příště v seriálu
DÍL 3 – Střítež
Křižovatka, která propojuje obchvat s oblastí Horka‑Domky a ukazuje, proč je pro zaměstnání, zásobování i nákupy v praxi blíž, než se zdá.
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče












































