Rozhodování o jihozápadním obchvatu Havlíčkova Brodu vstoupilo 13. dubna 2026 do klíčové fáze. Zastupitelé města měli před sebou dvě varianty vedení trasy, obě podložené kompletními odbornými podklady – od SEA přes akustické a rozptylové studie až po ekonomické posouzení. Po více než dvouhodinové debatě přijali usnesení, které je důležité nejen pro Brod, ale i pro Třebíč. Ukazuje totiž, že nesouhlas okolních obcí není důvodem projekt zastavit, ale pouze překážkou, kterou lze překonat.
Třebíč se už roky nachází v opačné situaci. ŘSD zde tvrdí, že nesouhlas Stařeče a Kožichovic znemožňuje vést obchvat v extravilánu. Havlíčkův Brod však ukazuje, že stejný ŘSD – konkrétně ředitel Kratina – říká v jiném městě pravý opak.
Usnesení Havlíčkova Brodu: když obce nesouhlasí, pokračuje se přes ZÚR
Zastupitelstvo Havlíčkova Brodu přijalo usnesení, které je v této fázi procesu zcela zásadní. Město v něm:
bere na vědomí výsledky technicko‑ekonomického posouzení variant 3 a 5,
pověřuje určeného zastupitele jednáním s obcemi Michalovice a Lípa,
ukládá informovat zastupitelstvo o průběhu jednání,
a především: v případě neúspěchu jednání má město požádat Ministerstvo dopravy o podání podnětu na změnu Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina s preferencí varianty 5.
Toto poslední ustanovení je klíčové. Město tím říká, že pokud obce nesouhlasí, projekt se nezastaví. Jen se přesune na vyšší úroveň – do ZÚR. Tam už o trase nerozhodují jednotlivé obce, ale kraj a stát.
Je to přesně ten postup, který v Třebíči nikdy nebyl ani zvažován.
ŘSD v Brodě: nesouhlas obcí není stopka, ale standardní komplikace
Ještě důležitější než samotné usnesení je výrok ředitele ŘSD Aleše Kratiny, který zazněl přímo na jednání zastupitelstva. Kratina zde jasně řekl, že:
ŘSD preferuje dohodu obcí, protože je to rychlejší a jednodušší.
Pokud dohoda není možná, je zcela legitimní požádat o změnu ZÚR, a to prostřednictvím Ministerstva dopravy.
Změna ZÚR je běžný postup u strategických staveb, které zasahují do více katastrů.
Jinými slovy: nesouhlas obcí není důvod projekt zastavit. Je to jen důvod změnit postup.
Tento výrok je v přímém rozporu s tím, co Kratina říká v Třebíči, kde opakovaně tvrdí, že nesouhlas Stařeče a Kožichovic znemožňuje vést obchvat v extravilánu. V Brodě však tentýž člověk říká, že nesouhlas obcí je překážka, nikoli stopka.
🟦 Shrnutí: kde přesně najdete klíčové momenty
| Téma | Čas |
|---|---|
| Začátek bodu obchvatu | 00:05:33 |
| Prezentace Honzárka | 00:06:02 – 00:10:11 |
| Argumenty pro variantu 3 | 00:10:24 – 00:12:47, 00:32:50 – 00:47:20 |
| Argumenty pro variantu 5 | 00:53:49 – 00:55:43 |
| ŘSD Kratina – stanovisko | 00:26:48 – 00:29:19 |
| Diskuse o SEA | 00:30:18 – 00:31:18 |
| Diskuse o ekonomice | 00:19:14 – 00:22:56, 00:55:51 – 00:59:00 |
Obce Michalovice a Lípa: tvrdý odpor, přesto projekt pokračuje
Obce Michalovice a Lípa se proti variantě 5 postavily jednoznačně. V článku iDNES z 15. dubna 2026 jejich zástupci uvádějí, že:
- zásah do katastru je pro ně nepřijatelný,
- obávají se hluku, dopadů na krajinu a zástavbu,
- jsou připraveni bránit se právní cestou.
Přesto zastupitelstvo Havlíčkova Brodu projekt nezastavilo. Naopak – rozhodlo se pokračovat a připravit podnět na změnu ZÚR.
To je zásadní rozdíl oproti Třebíči, kde se nesouhlas dvou obcí používá jako argument, proč obchvat nelze vést mimo město.
Třebíč: proč se u nás tvrdí něco jiného?
V Třebíči se už roky opakuje, že:
„Obce nesouhlasí, proto nemůže být velký obchvat.“
Toto tvrzení je používáno jako hlavní argument proti extravilánové variantě. Jenže Havlíčkův Brod ukazuje, že:
- nesouhlas obcí je běžná komplikace,
- ŘSD s ní počítá,
- existuje standardní postup, jak ji překonat,
- a město může projekt posunout dál i bez souhlasu obcí.
Třebíč tento postup nikdy nevyužila. Nikdy nepožádala o změnu ZÚR. Nikdy nepověřila zastupitele jednáním s obcemi. Nikdy nepracovala s variantami. Nikdy nevedla veřejnou debatu s odbornými podklady.
A hlavně: nikdy neprojevila politickou vůli obchvat skutečně řešit.
Co může Třebíč udělat dnes – přesně podle brodského modelu
Havlíčkův Brod poskytl Třebíči jasný návod:
- Nechat zpracovat varianty extravilánového obchvatu, včetně SEA, ekonomiky a dopravního modelu.
- Jednat se Stařečí a Kožichovicemi, ale nečekat na jejich souhlas jako na podmínku.
- Připravit podnět na změnu ZÚR Kraje Vysočina, pokud obce nesouhlasí.
- Požádat Ministerstvo dopravy, aby změnu ZÚR podalo.
- Vést veřejnou debatu s kompletními podklady, stejně jako v Brodě.
- Rozhodnout politicky, ne alibisticky.
Třebíč má tedy možnost prosadit velký obchvat i v případě, že Stařeč a Kožichovice nesouhlasí. Stejně jako Havlíčkův Brod.
Závěr: rozdíl není v ŘSD. Rozdíl je v politické vůli města.
ŘSD říká v Brodě, že nesouhlas obcí není konec. ŘSD říká v Třebíči, že nesouhlas obcí je konec.
Tato dvě tvrzení se navzájem vylučují. A jediný rozdíl mezi nimi je v tom, jak se k projektu staví samotné město.
Havlíčkův Brod ukazuje, že když město chce, projekt pokračuje. Třebíč zatím ukazuje, že když město nechce, projekt se zastaví.
Pokud má Třebíč získat skutečný obchvat, musí změnit přístup – a v říjnových volbách i svoje vedení. Havlíčkův Brod už ukázal cestu.
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče












































