Veřejná prezentace k dopravnímu řešení Třebíče, která se uskutečnila 13. dubna 2026 v KC Moravia, nabídla ucelený pohled na problém, jenž město provází už řadu let. Nešlo přitom o technickou diskusi nad jednou silnicí, ale o úvahu nad tím, jakým směrem se má Třebíč dlouhodobě ubírat a jaké dopravní řešení ovlivní kvalitu života ve městě na desítky let dopředu.
Program večera byl sestaven tak, aby postupně vysvětlil výchozí situaci, pojmenoval problémy dosavadního návrhu průchvatu, představil alternativu velkého obchvatu a doplnil ji o odborné posouzení vlivů na přírodu a konkrétní pohled na nejcennější území města.
Proč je průchvat Třebíčí špatným řešením
První klíčovou odbornou částí byla přednáška Jaromíra Baráka, předsedy spolku Obchvat Třebíče a opozičního zastupitele města. Ve vystoupení nazvaném „Průchvat Třebíčí: návrat zpět, nebo skutečné řešení?“ se zaměřil na samotnou podstatu průchvatu jako dopravního konceptu.
Upozornil, že průchvat je často prezentován jako způsob, jak ulevit městu od dopravy, ve skutečnosti však tranzit z Třebíče neodvádí. Naopak město zůstává dopravním koridorem, kde se tranzitní doprava pouze přeskládá na novou kapacitní trasu. Z dopravního hlediska jde o typický projev takzvané dopravní indukce: vytvoření nové kapacity v intravilánu města nepřináší úbytek dopravy, ale naopak její dlouhodobý nárůst.
Barák zdůraznil, že navrhovaný průchvat zasahuje do obytných a rekreačních částí města a přináší trvalé dopady na hlukovou zátěž, kvalitu ovzduší i bezpečnost. Nejde přitom jen o období výstavby, ale o dlouhodobý provoz v místech, kde dnes lidé bydlí, sportují a tráví volný čas.
Samostatnou kapitolou byly ekonomické a urbanistické dopady. Průchvat je mimořádně nákladná a technicky složitá stavba s tunely a estakádami, realizovaná přímo v městském prostředí. Jakmile je taková komunikace postavena, je prakticky nemožné ji smysluplně měnit nebo odstraňovat. Rozhodnutí jedné generace tak určuje podobu města na mnoho dalších desetiletí.
Jak má vypadat skutečný velký obchvat
Na kritickou analýzu průchvatu navázala druhá Barákova přednáška „Průchvat Třebíče? Ne! Chceme velký obchvat!“. Jejím cílem bylo ukázat, že alternativa existuje a že není ani nová, ani nerealistická.
Velký obchvat podle něj není návratem k zastaralým představám, ale řešením, se kterým Třebíč v minulosti počítala a které odpovídá běžné praxi u srovnatelných měst. Základní rozdíl spočívá v principu: zatímco průchvat se snaží dopravu organizovat uvnitř města, obchvat ji odvádí mimo zastavěné území. Teprve tím vzniká prostor pro skutečné zklidnění městských komunikací a zlepšení životních podmínek obyvatel.
Barák se věnoval také často zmiňovanému argumentu nadměrných přeprav pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Upozornil, že tyto přepravy jsou časově omezené a technicky řešitelné i mimo město. Krátkodobé logistické potřeby podle něj nemohou být důvodem k tomu, aby Třebíč přijala trvale nevýhodné dopravní řešení s dopady na půl století dopředu.
EIA, odborné zkušenosti a biologické průzkumy
Na Barákovy přednášky navázal Miroslav Patrik, předseda spolku Děti Země. V první části svého vystoupení shrnul dlouholeté zkušenosti této organizace s povolovacími procesy v celé České republice. Upozornil, že standardní obchvaty měst se běžně připravují tak, aby doprava neprocházela nejcitlivějšími částmi sídel, a že řada zdržení staveb není způsobena aktivitou veřejnosti, ale chybami investorů a úřadů.
Zásadním tématem byla role procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Patrik zdůraznil, že EIA nemá sloužit k dodatečnému potvrzení již vybrané trasy, ale k odbornému porovnání všech reálně proveditelných variant z hlediska přírody, krajiny i dopadů na obyvatele. Bez tohoto poctivého srovnání nelze podle něj očekávat stabilní a právně udržitelné rozhodnutí.
Samostatnou a důležitou část Patrikovy prezentace tvořil blok věnovaný biotopům v trase velkého obchvatu. Představil výsledky biologických průzkumů a vysvětlil, jaké typy území byly hodnoceny a kde se nacházejí hlavní potenciální střety. Zdůraznil, že delší trasa automaticky neznamená větší zásah do přírody. Klíčové je, kudy trasa vede a jakými biotopy prochází. Podle jeho slov je nutné srovnávat dopady velkého obchvatu s průchvatem, který zasahuje nejcitlivější městská údolí a rekreační zázemí.
Libušino a Terovské údolí: konkrétní hodnoty města
Na odborný rámec navázala Jaroslava Herzánová, členka spolku Obchvat Třebíče, přednáškou „Zachraňme Libušino údolí!“. Její vystoupení přeneslo debatu z map a schémat do konkrétní krajiny.
Představila Libušino a Terovské údolí jako území s mimořádnou přírodní, historickou i rekreační hodnotou. Upozornila na jejich funkci biokoridorů, specifické mikroklima a význam pro každodenní život obyvatel města. Zdůraznila, že argumenty o náhradní výsadbě zeleně někde jinde nemohou nahradit hodnotu údolí, která se nacházejí přímo uprostřed města a jsou snadno dostupná pěšky.
Její přednáška ukázala, že průchvat by neznamenal pouze technický zásah, ale ztrátu území, která tvoří přirozené rekreační zázemí Třebíče.
Role města, občanů a letošní komunální volby
V závěru večera se Jaromír Barák vrátil k otázce odpovědnosti. Připomněl, že město Třebíč má v procesu EIA i v navazujících řízeních silné postavení a může výrazně ovlivnit, jaké podmínky budou kladeny a zda budou skutečně posuzovány všechny varianty. Nečinnost nebo pasivita města přitom nejsou neutrální pozicí, ale faktickým souhlasem s jedním řešením.
Barák zároveň důrazně upozornil na letošní komunální volby jako na moment, kdy mohou občané ovlivnit postoj města nejvíce. Vyzval veřejnost, aby se aktivně ptala jednotlivých kandidátů a volebních stran, jaký mají k dopravnímu řešení Třebíče postoj, a zda podporují poctivé posouzení variant. Současně vyzval všechny, kdo mají chuť a schopnosti, aby sami kandidovali.
Podle jeho slov právě volby nejvíce rozhodnou o tom, jakou roli bude město v dalších povolovacích procesech hrát – zda se stane aktivním obhájcem zájmů svých obyvatel, nebo zůstane pasivním přihlížejícím.
Související příspěvky
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
