TTS se zapojila do volební kampaně. Soukromý byznys se spalovnou prezentuje jako veřejný zájem

TTS pár dní před komunálními volbami začala intenzivně propagovat plánovanou spalovnu jako řešení pro celé Třebíčsko. Slibuje stabilnější ceny tepla, jistotu při nakládání s odpady a omezení závislosti na jiných zařízeních. Jde však o soukromou investici, jejíž skutečnou ekonomiku veřejnosti zatím nepředložila.

Společnost TTS energo nyní rozesílá odběratelům tepla, obcím a obchodním partnerům informační materiál o plánovaném zařízení pro energetické využití odpadu v areálu Teplárny Sever. Projekt v něm představuje jako dlouhodobé řešení odpadového hospodářství a energetiky regionu, které má pomoci stabilizovat cenu tepla a udržet náklady na likvidaci odpadu pod kontrolou. Současně sama výslovně uvádí, že nový multipalivový kotel vzniká jako soukromá investice.

TTS má nepochybně právo svůj podnikatelský projekt vysvětlovat a obhajovat. Pokud jej však prezentuje jako řešení veřejných potřeb celého regionu, měla by své sliby doložit konkrétními a ověřitelnými údaji. Právě ty v materiálu z velké části chybějí.

Proč TTS přichází s rozsáhlou propagací až nyní?

Současný informační materiál zveřejnila TTS 5. října 2026. Projekt přitom připravuje několik let, prošel procesem posuzování vlivů na životní prostředí a získal nepravomocné povolení, proti němuž byla podána odvolání.

Nebylo by přesné tvrdit, že TTS o projektu v minulosti nikdy nemluvila. Například v květnu 2024 se na jejím webu objevila zmínka o budoucím rozšíření zdrojů o multipalivový kotel. To je však něco jiného než dnešní rozsáhlá kampaň, která veřejnosti předkládá konkrétní sliby o ceně tepla, nákladech na odpady, energetické stabilitě a potřebnosti vlastního ZEVO. 

Právě tyto otázky měly být otevřeně a podrobně projednávány už v době přípravy projektu, kdy bylo možné porovnávat různé varianty řešení. Současná komunikace přichází až ve chvíli, kdy už byla podstatná rozhodnutí učiněna a projekt se stal předmětem odvolacího řízení. Působí proto spíše jako dodatečná obhajoba zvoleného řešení než jako včasné zapojení veřejnosti do rozhodování.

Soukromá investice není veřejnou službou

TTS ve svém materiálu vysvětluje, proč podle ní Třebíčsko potřebuje vlastní řešení zbytkového odpadu. Hovoří o větší jistotě, menší závislosti na vzdálených zařízeních a lepší kontrole nákladů. Současně však sama označuje připravovaný kotel za soukromou investici. 

TTS není městem, svazkem obcí ani veřejným garantem regionálního odpadového hospodářství. Je soukromým investorem, který připravuje vlastní podnikatelský projekt. Může obcím nabídnout službu energetického využití odpadu, nemůže však sama určovat, co je nejlepším řešením pro Třebíč a okolní obce.

O budoucím nakládání s komunálním odpadem rozhodují obce, jejich svazky a odpadové společnosti prostřednictvím konkrétních rozhodnutí a smluv. Jejich veřejný zájem se může s podnikatelským zájmem TTS v některých otázkách shodovat, nelze však automaticky předpokládat, že jde o totéž.

TTS ve své nynější komunikaci zdůrazňuje také to, že za projektem stojí lidé žijící a pracující v Třebíči a okolí. Osobní vztah zaměstnanců společnosti k městu ale nemůže nahrazovat důkazy o technické, environmentální a ekonomické výhodnosti zařízení. O té rozhodují především parametry projektu, smlouvy, náklady, dlouhodobá dostupnost odpadu a rizika provozu.

Odkud bude pocházet 20 tisíc tun odpadu ročně?

Plánované zařízení má energeticky využívat až 20 000 tun odpadu ročně. TTS tento údaj prezentuje jako součást místního řešení pro zbytkový komunální odpad. 

Samotná kapacita kotle ale neříká, kolik vhodného odpadu bude v regionu skutečně dlouhodobě k dispozici. Nestačí vycházet ze současného množství směsného komunálního odpadu. Systém odpadového hospodářství má směřovat k omezování vzniku odpadu, vyšší míře třídění a materiálového využití. Pro energetické využití má zbývat především skutečně nerecyklovatelná část.

Jestliže bude takového odpadu na Třebíčsku méně než 20 000 tun, vzniká otázka, odkud bude zařízení získávat zbývající palivo. Označení „místní řešení“ samo o sobě nezaručuje, že kotel bude po celou dobu provozu spalovat převážně odpad z Třebíče a nejbližšího okolí.

Z veřejných materiálů TTS rovněž není patrné, jaká část projektované kapacity má být kryta konkrétními a dlouhodobě zajištěnými dodávkami odpadu. Bez této bilance nelze spolehlivě posoudit, zda je zařízení navrženo podle skutečných potřeb regionu, nebo zda bude pro využití své kapacity odkázáno také na odpady z jiných oblastí.

Slib stabilnější ceny tepla potřebuje konkrétní čísla

TTS tvrdí, že kombinace zbytkového odpadu a dřevní štěpky pomůže stabilizovat cenu tepla a snížit závislost na jednom palivu. Současně prezentuje vlastní ZEVO jako způsob, jak udržet náklady na likvidaci odpadu více pod kontrolou. 

To jsou konkrétní ekonomické přísliby. V distribuovaném materiálu však není zveřejněna ekonomická kalkulace, podle které by si veřejnost mohla ověřit, za jakého množství odpadu, při jakých cenách paliv a při jakém využití zařízení mají tyto sliby platit. 

Velikost třebíčského projektu přitom tuto otázku zesiluje. Oficiální přehled Ministerstva životního prostředí uvádí kapacitu ZEVO Liberec 96 000 tun ročně, Chotíkova 120 000 tun, Brna 248 000 tun a pražských Malešic 394 200 tun. Třebíčský projekt s kapacitou 20 000 tun by tedy byl přibližně pětkrát menší než nejmenší z těchto čtyř provozovaných českých zařízení.

Samotný rozdíl ve velikosti nedokazuje, že třebíčský projekt nemůže ekonomicky fungovat. U zařízení pro energetické využití odpadu však hrají významnou roli úspory z rozsahu. Jednotkové investiční náklady mají s růstem kapacity klesat, protože nákladné technologie, infrastruktura a provozní zázemí se rozpočítávají na větší množství zpracovaného odpadu. 

Proto by veřejnost měla znát ekonomiku zařízení nejen při plném využití kapacity 20 000 tun, ale také při menším množství skutečně dostupného odpadu. Bez těchto údajů nelze ověřit, zda slibovaná stabilizace ceny tepla vychází z realistického provozního scénáře.

Co když místo odpadu převládne štěpka?

TTS sama uvádí, že multipalivový kotel bude možné provozovat na směsný komunální odpad, dřevní štěpku nebo jejich kombinaci. Tato flexibilita může být z provozního hlediska výhodou, zároveň však otevírá další ekonomickou otázku. 

Pokud nebude dostatek zbytkového odpadu a významnější část výkonu bude zajišťovat biomasa, mělo by být vysvětleno, jak se tato změna projeví v ekonomice celého zařízení. Spalování odpadu totiž vyžaduje několikastupňové čištění spalin, nepřetržitý monitoring a nakládání s odpady zachycenými při čištění. Také materiál TTS tyto technologie výslovně popisuje.

Pokud by však kotel významnou část roku spaloval především štěpku, zůstává otázkou, jak budou využity a zaplaceny technologie vybudované právě kvůli spalování odpadu. Tuto souvislost materiál TTS nevysvětluje.

Multipalivovost proto nelze prezentovat pouze jako jednoduchou ekonomickou výhodu. Veřejnost by měla znát také náklady jednotlivých provozních variant a jejich dopad na výslednou cenu tepla.

Nestačí označit vzdálenější řešení za nevýhodné

TTS upozorňuje, že využívání zařízení v jiných regionech znamená závislost na jejich volné kapacitě a cenách. Konkrétně zmiňuje také SAKO Brno. To je legitimní argument, ale sám o sobě neprokazuje ekonomickou výhodnost výstavby nového zařízení v Třebíči. 

Seriózní rozhodování vyžaduje porovnání celkových nákladů jednotlivých variant. Na jedné straně stojí doprava a poplatek za převzetí odpadu v existujícím zařízení. Na druhé straně investice do nového multipalivového kotle, provoz technologií čištění spalin, monitoring, údržba, nakládání se zbytky po spalování a riziko, že projektovaná kapacita nebude plně využita.

Teprve z takového porovnání lze zjistit, která varianta je skutečně výhodnější pro obyvatele, město a okolní obce. Propagační materiál TTS však podobné srovnání nepředkládá.

Veřejnost potřebuje podklady, ne ujišťování

TTS má právo hájit svůj soukromý projekt a veřejně vysvětlovat jeho přednosti. Pokud se ale při jeho propagaci dovolává potřeb celého Třebíčska, měla by současně předložit údaje, podle kterých lze deklarované veřejné přínosy nezávisle ověřit.

Veřejnost potřebuje znát dlouhodobou bilanci dostupného odpadu, ekonomiku zařízení při různém využití jeho kapacity, dopad jednotlivých palivových variant na cenu tepla a porovnání s alternativním využitím již existujících zařízení. Bez těchto informací zůstávají tvrzení o stabilnější ceně tepla, nákladech pod kontrolou a výhodnosti místního řešení především obchodními argumenty investora.

Soukromý byznys není sám o sobě problém. Problém nastává ve chvíli, kdy je soukromý podnikatelský projekt vydáván za veřejný zájem, aniž jsou jeho slibované přínosy doloženy konkrétními čísly.