Křižovatka u krahulovského sila patří mezi nejdůležitější uzly celého řešení velkého obchvatu Třebíče. Nachází se na západní straně města a její význam nespočívá pouze v technickém napojení komunikací, ale především v tom, jakým způsobem umožňuje zachytit tranzitní dopravu ještě před vstupem do města.
Právě zde je nejlépe vidět rozdíl mezi řešením formou průchvatu městem a řešením pomocí velkého obchvatu – a také to, jak zásadní dopad má toto rozhodnutí na Třebíč a zejména její centrum.
Přesun vyústění silnice II/405 a sjednocení dopravy
Zásadní změnou oproti dnešnímu stavu je přesun vyústění silnice II/405 od Jihlavy. Namísto napojení v oblasti Červené Hospody by se doprava od Jihlavy nově dostávala po obchvatu Okříšek na silnici I/23, a to přibližně o 1,9 kilometru západněji – právě do prostoru pod krahulovským silem.
V tomto bodě by se sjednotil hlavní dopravní proud po silnici I/23, tvořený dopravou od Jihlavy vedenou po obchvatu Okříšek a společným proudem po I/23 od Jindřichova Hradce i Telče. Křižovatka u krahulovského sila je proto navržena jako sběrný uzel regionální a tranzitní dopravy, nikoli jako místní nájezd pro Třebíč.
Průchvat: návrat dopravy zpět do města
Pokud by byl realizován průchvat městem, znamenalo by to, že doprava sjednocená u krahulovského sila by neměla možnost plynule pokračovat mimo město. Vozidla by se musela vracet zpět směrem k Červené Hospodě, přejet železniční přejezd a pokračovat dále až na okraj Třebíče.
Teprve zde by se dopravní proud rozdělil – část vozidel by se zanořila do tunelu směrem na Borovinu, další část by pokračovala Pražskou ulicí přímo do centra města. Doprava, která mohla být odkloněna už na západním okraji území, by se tak vracela zpět a znovu zatěžovala městské komunikace.
Současně je velmi pravděpodobné, že část tranzitní dopravy směřující na Brno by dala přednost kratší a přímější trase po stávajícím průtahu centrem, namísto delší a provozně složitější cesty průchvatem Borovinou. Centrum Třebíče by tím zůstalo atraktivní dopravní zkratkou.
Velký obchvat: skutečná úleva pro Třebíč a její centrum
Vybudování velkého obchvatu přináší zcela odlišnou logiku. Doprava sjednocená u krahulovského sila může plynule pokračovat mimo město, aniž by byla nucena se vracet zpět k Třebíči.
Uvažují se přitom dvě varianty řešení. První počítá se zrušením železničního přejezdu u Červené Hospody, čímž by byla veškerá doprava jednoznačně vedena po velkém obchvatu. Takové řešení by výrazně zklidnilo oblast Červené Hospody, odstranilo konfliktní místo s železniční dopravou a především jasně nasměrovalo tranzit mimo Třebíč a její centrum.
Druhá varianta ponechává železniční přejezd zachovaný. I v tomto případě by však návrat zpět k Červené Hospodě nedával provozní smysl. Pro většinu vozidel by bylo přirozenější pokračovat po velkém obchvatu. Do Třebíče by mířila jen ta auta, která zde mají skutečný cíl, nikoli tranzit.
Klíčové je, že přínos velkého obchvatu se netýká jen jednoho konkrétního místa, ale celé Třebíče jako města. Tranzitní doprava by byla odkloněna už na západním okraji území a centrum by přestalo fungovat jako průjezdná část hlavního regionálního tahu.
Křižovatka u krahulovského sila včetně křižovatky silnice mezi Starčí a Červenou Hospodou s velkým obchvatem
Časová výhoda a přirozené chování dopravy
Rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje chování řidičů, není zákaz, ale čas jízdy. Právě zde má velký obchvat jednoznačnou převahu.
Pro vozidla směřující na Brno je průjezd po velkém obchvatu minimálně o třetinu rychlejší než průjezd:
- po stávajícím průtahu městem,
- nebo po kombinaci průchvatu, tunelů a městských komunikací.
Dopravní chování se tak neřídí administrativním omezením, ale logikou a úsporou času. Tranzitní doprava si velký obchvat zvolí sama jako rychlejší a plynulejší trasu.
Velký obchvat zároveň umožňuje citlivé řízení dopravy pomocí značení a organizace provozu. Například nákladní vozidla přijíždějící ke křižovatce u krahulovského sila a směřující na D1 do Velkého Meziříčí mohou být jednoznačně vedena po velkém obchvatu až k jeho vyústění na silnici I/23 mezi Třebíčí a Táborským mlýnem a dále přes Rafaelovu ulici. Tím je možné zamezit zbytečnému vjezdu těžké dopravy do města, aniž by bylo nutné zavádět restriktivní zákazy.
Přínos pro Horka‑Domky, zaměstnance i nakupující
Oblast Horka‑Domky je územím, kde se soustřeďuje bydlení, průmyslové podniky i velká nákupní centra, a její dopravní vazby proto výrazně přesahují hranice města.
Do místních podniků dojíždějí zaměstnanci nejen z Třebíče, ale také z okolních obcí, včetně např. Okříšek nebo Starče. Současně sem přijíždějí nakupující z širokého regionu, protože zdejší obchodní centra neslouží pouze místním obyvatelům. S tím souvisí i významná nákladní doprava, která zajišťuje zásobování obchodů a obsluhu průmyslových provozů.
Velký obchvat spolu s křižovatkou u krahulovského sila umožňuje, aby osobní i nákladní doprava do této oblasti přijížděla plynule a přehledně, bez nutnosti projíždět centrem Třebíče nebo zatěžovat další městské části. Významné je to i opačným směrem – lidé z Třebíče a obcí na jižní straně města dojíždějící za prací do Okříšek a okolí nebo Jihlavy získají rychlejší a přímější spojení.
Napojení na Jadernou elektrárnu Dukovany a strategickou dopravu
Křižovatka u krahulovského sila má význam také ve vztahu k Jaderné elektrárně Dukovany. Třebíč je dlouhodobě jedním z hlavních dopravních uzlů pro její obsluhu – jak z hlediska každodenní dojížďky zaměstnanců, tak z hlediska technické a logistické dopravy.
Velký obchvat umožňuje, aby tato doprava nemusela projíždět městem ani jeho centrem a mohla plynule pokračovat po silnici I/23 mimo zastavěné území. To je zásadní zejména v souvislosti s plánovanou dostavbou dvou dalších bloků JE Dukovany, která přinese nárůst nákladní dopravy, včetně těžkých a nadměrných nákladů.
Západní tranzitní uzel s klíčovým vlivem na město
Křižovatka u krahulovského sila je především tranzitním uzlem západní části systému velkého obchvatu. Zachycuje hlavní proud dopravy po silnici I/23 a vytváří podmínky pro to, aby tranzitní, regionální i nákladní doprava neprojížděla Třebíčí ani jejím centrem.
Právě zde je nejlépe patrný rozdíl mezi řešením, které dopravu vrací zpět do města, a řešením, které ji vede kolem něj – se skutečným přínosem pro Třebíč jako celek.
🔜 Příště v seriálu
DÍL 2 – Křižovatka mezi Borovinou a Starčí
Uzel s odlišným charakterem, kde se velký obchvat začíná výrazně projevovat i v každodenní místní dopravě.
Související příspěvky
ekonom, zástupce ředitele mezinárodní neziskové organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
