Silnice II/405, spojující Jihlavu a Třebíč, se v brzké době dočká významného zlepšení. V červnu tohoto roku bylo definitivně rozhodnuto o stavbě obchvatu Okříšek, který mine i Krahulov a na silnici I/23 se napojí pod krahulovským silem. Pokud by byl postaven průchvat, veškerá doprava od Telče a od Jihlavy, což je výhledově 12 tis. aut, by následně musela přes železniční přejezd jet zpět do Červené Hospody a následně vjet do Boroviny nejvyšším tunelem v Evropě.
Neřešený úsek má téměř 3 kilometry
Vzdálenost od nové křižovatky na začátek průchvatu je téměř 3 kilometry, a s úpravou silnice I/23 se v této trase při stavbě průchvatu vůbec nepočítá. Je naprosto absurdní, abychom tranzitní dopravu znovu zaváděli do města, když se naskýtá naprosto logické a mnohem lepší řešení – vybudovat velký obchvat, který by od nové křižovatky pod silem pokračoval přes pole mezi Starčí a Borovinou dále po jižní straně Borovinského rybníka.
Odvedení tranzitní dopravy výrazně zvýší průjezdnost Třebíče
Obchvaty měst se staví především kvůli vyvedení tranzitní dopravy z měst, využití pro místní dopravu je pouze sekundárním prvkem. I ve vyumělkovaném videu Ředitelství silnic a dálnic – ŘSD propagující průchvat je jedna z prvních vět tato: “Pro město Třebíč představuje velkou zátěž tranzitní doprava, která městem pouze projíždí”. Podle posledního dostupného průzkumu tranzitní dopravy z roku 2007 činil tranzit přes město po silnici I/23 od Jindřichova Hradce na Brno 24 procent u osobní dopravy a u nákladní dokonce 36 procent. Tedy bez započítání tranzitu směrem na Dukovany, který by uvedená čísla podstatně zvýšil. Veškerou tranzitní dopravu bychom velkým obchvatem odvedli z města, a výrazným způsobem pomohli i vnitroměstské dopravě.
Snadná dostupnost Boroviny
Někteří podporovatelé průchvatu tvrdí, že by velký obchvat vnitroměstské dopravě nepomohl, a to především spojení mezi Borovinou a oblastí nákupních center. Jak je patrné z úvodního obrázku, i velký obchvat by samozřejmě bylo možné využít pro snadnou a možná lepší a rychlejší dopravu mezi těmito dvěma částmi Třebíče.
Nouzová varianta obchvatu
Častou námitkou proti velkému obchvatu je argument, že okolní obce, po jejichž katastrech by měl vést, s tímto řešením nesouhlasí. U Kožichovic a Stříteže je to diskutabilní otázka. Stařeč měla velký obchvat dokonce v územním plánu, a i nadále ho podporuje kvůli Červené Hospodě. Je tedy možné uvažovat i o jakési nouzové variantě obchvatu, kompromisním řešení, tedy že by se změnila pouze jihozápadní část obchvatu, která by vedla od nové křižovatky pod krahulovským silem přes pole mezi Borovinou a Starčí ke Spojovací, s jedním přemostěním Terovského údolí. Čtvrť Květná, kvůli které byla zřejmě v roce 2004 zvolena stávající trasa průchvatu, už v územním plánu není. I takto by se tedy bylo možné vyhnout nenávratnému poškození Boroviny, Libušina a Terovského údolí.
Čtěte také
ekonom, ředitel mezinárodní dobrovolnické organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
