Obchvat Třebíče – už v roce 1968 měli komunisté víc rozumu než nynější radniční koalice

V roce 1968-69 byla týmem architektů zpracována KONCEPCE TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MĚSTA TŘEBÍČE. Třebíč měla v té době 21 280 obyvatel, o výstavbě Jaderné elektrárny v Dukovanech nikdo ani netušil. Přesto se už v této koncepci objevil plánovaný obchvat Třebíče.

 V části koncepce nazvané „Zásady řešení dopravy“ se mimo jiné píše: „V současné době prochází městem a jeho centrální částí řada dálkových komunikací, které nejenom že znepříjemňují obyvatelům přilehlých částí bydlení, ale navíc svými směrovými, výškovými i šířkovými parametry nemohou plnit požadavky neustále se rozvíjející silniční dopravy. Dle řešení směrného územního plánu bude navržen ve směru východ – západ nový silniční tah silnice I. třídy č. 23 jižně od zastavěného území města, takže nejvíce zatížená dopravní trasa bude vyčleněna z centra města“.

Plánovaná trasa obchvatu je patrná z nákresu „Výhledové využití ploch území města“. Vyznačená je dvojitou červenou čarou (v popiscích jako „navržené komunikace“).  Za povšimnutí stojí, že ve své jihovýchodní části je vedena po polích mezi Starčí a Červenou Hospodou, pokračuje po jižním břehu Borovinského rybníka, kolem vodojemu na dnešní ulici Spojovací.  Vyhýbá se tedy Borovině, Libušinu a Terovskému údolí a víceméně odpovídá námi navrhované třetí, „nouzové“ variantě velkého obchvatu města, resp. části skutečného, velkého obchvatu Třebíče v jeho nejdůležitější části.

Tedy před padesáti lety nikoho ani nenapadlo, aby výrazně poškodil nebo zničil část městské zeleně. Jak se v dokumentu na jiném místě píše: „…vzhledem k mimořádné členitosti terénu a k bohatosti panoramatických pohledů na město má nemalý význam vnitroměstská zeleň jako kompoziční prvek města kromě funkce rekreační pro obyvatele města“. Dokonce bylo plánováno, že městská část Horka – Domky bude od obchvatu odstíněna nově vzniklými městskými sady.

Proč za několik let od zpracování této koncepce v souvislosti s přípravou výstavby Dukovan bylo od vybudování vnějšího obchvatu města upuštěno a byl vybudován průtah, kterému padlo za oběť 121 převážně rodinných domů v historickém centru, není zcela jasné.

Už komunisté před padesáti lety tedy věděli, že „silniční obchvat je pozemní komunikace, která odvádí dopravu mimo sídelní útvar a urychluje průjezd okolo něj“.  Představitelé nynější třebíčské radniční koalice to možná ví také, ale přesto stále prosazují „průchvat“. Proč, to vědí asi jenom oni sami. Žádné rozumné argumenty pro to nemají.