Štvanice na Baráka pokračuje

V minulém čísle Třebíčského zpravodaje byl zveřejněn článek mého kolegy ze zastupitelstva za Třebíč Občanům! Aleše Nováka nazvaný „HYSTERIE KOALICE: „BARÁK NEBUDE KONTROLOVAT NIC A NIKOHO!“. Zvláštní shodou okolností se vedle jeho příspěvku objevily hned čtyři články koaličních zastupitelů, které reagovali na stejné téma, tedy moje nezvolení do kontrolních orgánů zastupitelstva města. Náhoda? Nemyslím si.

Aleš Novák ve svém článku popisuje volbu předsedů a členů kontrolního a finančního výboru, tedy orgánů zastupitelstva, které by měly kontrolovat vedení města, a logicky by je měla vést opozice. Třebíč Občanům! navrhovala mne. Nejdříve jako předsedu, potom jako řadového člena těchto výborů. Ani do jednoho výboru jsem nebyl zvolen.

Koaliční zastupitelé se ve svých reakcích pokouší uvádět důvody, které je vedly k tomu, že mne koalice odmítla zvolit. Všechny reakce jsou velmi podobné, plné obecných frází a pokusů mne urážet nepravdivými informacemi. Zda to dělají úmyslně, nebo opravdu nechápou podstatu principů, na nichž by měla demokracie fungovat, je otázkou. Třebíčský zpravodaj si můžete přečíst zde.

Podstatou demokracie je diskuse

Podstatou demokracie je diskuse, ať už na parlamentní nebo městské úrovni. V problematice chodu města není možné rozlišovat, která témata jsou ryze politická nebo týkající se života ve městě. Každé rozhodnutí radních či zastupitelů bude reprezentovat pouze určitou část obyvatel. To však neznamená, že jiné názory mají být potlačovány.

Já jsem členem třebíčského zastupitelstva už čtvrté volební období a stále v opozici. Když se v roce 2010 dostala k moci opozice, jejíž jsem byl v předchozím volebním období součásti, tak opustila principy a požadavky, které jsme společně prosazovali, a velmi rychle vklouzla do „zajetých kolejí“ netransparentnosti a klientelismu, proti kterým jsme bojovali. Proto jsem od roku 2011, kdy jsem do zastupitelstva nastoupil jako náhradník, odmítl novou koalici podporovat.

Gentlemanská dohoda

Jedním z mých hlavních důvodů byla takzvaná „gentlemanská dohoda“, která v podstatě zafixovala už v té době velmi vysokou cenu za provozování třebíčské MHD namísto toho, aby byla smlouva s firmou ICOM vypovězena a vyhlášeno nové výběrové řízení, nebo aby bylo důsledně postupováno podle smlouvy a cena placená městem byla nižší. Hlavním „architektem“ této dohody byl současný starosta Pavel Pacal, který je nejvíce zodpovědný i za nové výběrového řízení, ve kterém díky diskriminačním podmínkám zvítězil opět ICOM za nejvyšší cenu v republice. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za tuto netransparentní soutěž udělil Třebíči pokutu 1,5 milionu korun. 

Richard Horký a třebíčská radnice

Dalším předmětem mé kritiky byly nadstandardní vztahy města a podnikatele Richarda Horkého, který mne dokonce za má slova „Pan Horký si myslí, že bude ovládat nejenom radu města, ale že bude ovládat celé zastupitelstvo. Pak Horký si myslí, že zkrátka tohle město bude skákat čím dál tím víc, jak on bude pískat, to snad není možné, kde to jsme… “ zažaloval o půl milionu korun. Soud jsem vyhrál.

Obchvat Třebíče

Už dlouho též kritizuji společně se svými kolegy tzv. „průchvat“, tedy variantu obchvatu Třebíče, kterou prosazuje koalice. Z našeho pohledu je mnohem logičtější skutečný, velký obchvat města, který nepovede zastavěnými částmi města a výrazně nepoškodí městské rekreační oblasti.

Drž hubu a krok

Úkolem opozice v demokratické společnosti je především kontrolovat a kritizovat činnost vedení města a předkládat návrhy na alternativní řešení. O dobře odvedené práci mé a mých kolegů z Třebíč Občanům! svědčí naše vítězství ve volbách a počet preferenčních hlasů, které jsem získal. Hlasoval pro mě téměř každý pátý volič. A právě tyto skutečnosti jsou pravděpodobně tím pravým důvodem hysterických reakcí koalice.

Z výše uvedeného plyne, že já a moji kolegové předkládáme společně s kritikou i alternativní řešení. To, že se koalici naše návrhy nelíbí, je z jejich reakcí zřejmé. Ale to samozřejmě neznamená, že je přestaneme prosazovat.

Volání koaličních zastupitelů po spolupráci s opozicí a společném „budování světlých zítřků“ popírá podstatu demokracie. Způsob, jakým je požadována „konstruktivní kritika“, silně připomíná minulý režim, kdy toto slovní spojení používali komunisté odmítající jakoukoliv kritiku a mající na mysli „drž hubu a krok“.

Rozdílné názory na způsob řešení některých důležitých problémů jsou naprosto přirozené. A pokud jsou některé názory v menšině, tak i přesto musí být dán jejich nositelům prostor, aby je mohli veřejně prosazovat. Stejně tak je v demokratické společnosti přirozené, že opozice má právo a povinnost kontrolovat a kritizovat vládnoucí koalici. „Spolupracující opozice“, tak jak ji chápe současné vedení Třebíče, do demokratické společnosti nepatří.