Jaroslava Herzánová: vyjádření k Akčnímu plánu zlepšování kvality ovzduší v Třebíči

Jaroslava Herzánová: vyjádření k Akčnímu plánu zlepšování kvality ovzduší v Třebíči

Město Třebíč opět předvedlo co „umí“. V pátek 24. srpna ve 13 hodin, koncem prázdnin, uspořádalo projednávání „Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší“ s veřejností. Tedy – veřejné projednávání: o akci se v podstatě nikdo neměl šanci předem dozvědět. Paní Herzánová, jak píše ve svém článku, to zjistila náhodou dvě hodiny před začátkem, a přišla tam spolu se svým manželem, bývalým městským architektem Borkem Herzánem. Společně s nimi se akce zúčastnili Blanka Kutinová a Zdeněk Charvát z naší kandidátky, kteří mají k dané problematice blízko. A to bylo vše – 4 zástupci veřejnosti, pokud započítáme 2 novináře, tak celkem 6. No a z radnice? 3 úředníci, z toho jedna zapisovatelka. Kde byli zodpovědní politici? Starosta, místostarostové, radní? Už doma, protože byl pátek, a bylo po pracovní době? Nebo je to vůbec nezajímá, ostatně jako spousta jiných věcí? Je správné, aby úředníci odváděli práci za politiky?

Obchvat Třebíče: na změny je pozdě, prohlašovalo už v roce 2004 vedení města

Obchvat Třebíče: na změny je pozdě, prohlašovalo už v roce 2004 vedení města

Hlavním argumentem pro průchvat, který dnes nejčastěji používají představitelé třebíčské radnice, je ten, že už je na jakékoliv změny pozdě. Tedy naprosto stejný argument, který používali radní už v roce 2004, když schvalovali současnou trasu namísto trasy kolem Zámečku, která byla v územním plánu od roku 1998. A za 14 let se v podstatě nestalo nic. „Nová trasa (= průchvat) bude o 300 metrů kratší!“ „O těch variantách nic nevím a nezajímá mne to“ – to jsou další perly padající z úst tehdejších představitelů města v rozhovorech s členy občanského sdružení „Chytrému napověz“, které v té době organizovalo petici za záchranu Libušina údolí…

Obchvat Třebíče – součástí průchvatu by měl být nejvyšší tunel v Evropě

Obchvat Třebíče – součástí průchvatu by měl být nejvyšší tunel v Evropě

Součástí průchvatu by měl být jeden z “technických divů Evropy”. Ano, řeč je o více jak 9 metrů vysokém tunelu v Borovině, jehož plánovaná výška téměř dvojnásobně převyšuje standardní dálniční tunely po celé Evropě. Tunel by se měl budovat v prostoru dvou skládek, z nichž na jedné je toxický odpad ze všech třebíčských továren z doby, kdy ještě fungovaly. Obě skládky by bylo nutné zlikvidovat, což by bylo náročné nejenom finančně, ale též časově. A pokud si vzpomeneme na stavby či rekonstrukce třebíčských mostů, tak by zpoždění mohlo být velmi výrazné. Při stavbě velkého, skutečného obchvatu Třebíče žádná taková nebezpečí nehrozí, takže by jeho výstavba mohla probíhat výrazně rychleji.

Obchvat Třebíče – po průchvatu by kolem DDM mělo jezdit více jak 22 tisíc aut denně

Obchvat Třebíče – po průchvatu by kolem DDM mělo jezdit více jak 22 tisíc aut denně

Po průchvatu kolem DDM projede během dne auto každé tři vteřiny, z toho bude každé deváté nákladní – v podstatě se bude jednat o nepřetržitý proud aut. Pro srovnání – Bráfovou třídou, kterou dnes považujeme za velmi přetíženou, projíždělo dle sčítání ŘSD z roku 2016 11 050 aut denně, tedy méně než polovina.

Obchvat Třebíče – radniční variantu zvanou „průchvat“ by z 93 % využívala tranzitní doprava

Obchvat Třebíče – radniční variantu zvanou „průchvat“ by z 93 % využívala tranzitní doprava

Perex:
Třebíčská radnice používá na podporu stávající varianty „obchvatu města“, tedy průchvatu, spoustu mýtů a polopravd. Mezi nejčastěji opakované radniční argumenty patří ten, že průchvat ve velké míře využijí Třebíčané. Opak je však pravdou – po průchvatu bude jezdit pouze 7 % vnitroměstské dopravy, naprostou většinu bude tvořit tranzit. A pro ten by byl mnohem vhodnější skutečný, velký obchvat Třebíče. Skutečně chceme kvůli necelé tisícovce aut denně výrazně poškodit Borovinu, Libušino a Terovské údolí, zničit část zahrádkářské kolonie a dopravně přetížit oblast nákupních center?

Pin It on Pinterest