Třebíč, červen 2025 – Výstavba tolik očekávaného obchvatu Třebíče nabrala nový směr. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo 28. března 2025 závazné stanovisko EIA vydané Krajským úřadem Kraje Vysočina z ledna 2024. Důvodem byly závažné vady v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, které podle ministerstva nebylo možné napravit žádnou úpravou. Stanovisko tak bylo prohlášeno za nezákonné a celý posuzovací proces se vrací na začátek.
Podle MŽP nebylo kvůli zvláštnímu režimu možné uskutečnit veřejné projednání, což zásadně omezilo možnost obyvatel města i dotčených obcí vyjádřit své názory a připomínky. Tento deficit je vnímán jako porušení jednoho ze základních principů EIA – transparentnosti a zapojení veřejnosti.
Ředitelství silnic a dálnic mění postup: Nová dokumentace podle nového zákona
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) následně oznámilo, že stáhne původní dokumentaci EIA a nahradí ji aktualizovanou verzí v souladu s novým stavebním zákonem. Ten zavádí jednotné environmentální stanovisko (JES) jako součást povolovacích řízení. Tento přístup má umožnit efektivnější vypořádání námitek a zrychlit postup přípravy projektu.
> „Souhlasné rozhodnutí očekáváme v první polovině příštího roku. Stavbu bychom chtěli zahájit nejpozději v první polovině roku 2028,“ uvedl ředitel jihlavské pobočky ŘSD Aleš Kratina.
ŘSD doufá, že nový právní rámec přinese větší přehlednost, efektivitu a sníží administrativní zátěž, která v minulosti celý proces komplikovala.
Jaromír Barák: O termínech ŘSD pochybuji, styl „buldozer“ se nezměnil
Skepticky se k plánům ŘSD staví Jaromír Barák, předseda spolku Obchvat Třebíče. Podle něj ředitel Kratina pokračuje ve svém dřívějším způsobu prosazování záměru silou a bez reflexe dosavadních neúspěchů. „Pan Kratina se nepoučil. Znovu oznamuje přesné termíny, ačkoliv dosavadní vývoj ukázal, že nejsou reálné. Stejně jako dřív pokračuje metodou buldozer – rychle prosadit stavbu bez ohledu na spravedlivé posouzení či veřejnou diskusi.“
Barák zároveň upozorňuje, že ani nový stavební zákon veřejnost nevylučuje: „I podle nové legislativy může veřejnost dokumentaci připomínkovat, účastnit se procesu a v krajním případě věc řešit soudní cestou. Snaha postavit průchvat bez veřejné kontroly je stejně problematická jako dřív.“
Změna kurzu: Obchvat ano, ale jinak
Spolek Obchvat Třebíče, jehož je Barák předsedou, proto opět navrhuje opustit kontroverzní trasování průchvatu městem a obnovit přípravu skutečného obchvatu vedeného mimo zastavěné oblasti. Podle něj jde o nejrozumnější a nejrychlejší cestu, která městu přinese skutečnou úlevu od dopravního zatížení: „Kdyby se už v roce 2017, kdy vláda schválila financování libovolné varianty obchvatu, začal připravovat skutečný obchvat mimo město, mohli jsme dnes stavět. Tato varianta by nejen vyřešila problémy s vnitroměstskou dopravou, ale také by spolehlivě odvedla tranzitní dopravu, která bude s dostavbou Dukovan výrazně narůstat.“
Varianta 0. – Nebude vybudována žádná přeložka silnice I/23.
Varianta 1. – Aktuálně posuzovaný záměr.
Varianta 2. – Vybudování velkého obchvatu – tedy jihozápadní části i jihovýchodní přeložky silnice I/23 Třebíč v koridoru dle vyhledávací studie zpracované v roce 2004 firmou Viapont, v její exogenní variantě.
Varianta 3. – Vedení trasy obchvatu od nově vzniklé křižovatky silnic I/23 a II/405 v koridoru bývalé územní rezervy pro exogenní variantu v katastru obce Stařeč, procházela mezi obcí Stařeč a místní částí Borovina, poté po jižním břehu Borovinského rybníka (trasa totožná s VAR-2) k vodojemu, kde by se tato trasa napojila na trasu aktuálně posuzovaného záměru (VAR-1) a pokračovala přemostěním Terovského údolí ve stávající trase k ulici Spojovací.
Barák dodává, že odklon obchvatu mimo město by měl být konečně priorita, pokud má mít projekt dlouhodobý smysl. Vyzývá vedení města i krajské orgány, aby se přestaly upínat k nefunkčnímu konceptu a začaly koncepčně pracovat na nové, udržitelné trase, která spojí zájmy města, obyvatel i národní infrastruktury.
Strategický význam: doprava i Dukovany
Obchvat má sloužit nejen ke zlepšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, ale i jako klíčová trasa pro přepravu nadrozměrných komponent při dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, která má být uvedena do provozu v roce 2031.
