Oficiální oznámení záměru „Přeložka silnice I/23 Třebíč – JZ obchvat“ v rámci posuzování této stavby z hlediska vlivu na životní prostředí, tzv. „malá EIA“, má mnoho nedostatků. Celé nesouhlasné vyjádření spolku Obchvat Třebíče k tomuto záměru si můžete přečíst na tomto odkazu. Jedním z podstatných rizik při případné stavbě průchvatu je skládka průmyslových odpadů „BOPO – Řípovská zmola“.
Plánování trasy průchvatu
Plánovaná trasa se během těch let, co je průchvat připravován, několikrát měnila. Jednou z podstatných změn je tunel v Borovině. Původně měla trasa průchvatu vést po povrchu, následně byl vymyšlen standardní tunel, pak kvůli dopravě nadměrných nákladů do Dukovan otevřený zářez, no a poslední verze je „nejvyšší tunel v Evropě, ne-li na světě“.
Napojení průchvatu na Pražskou ulici středem skládky
Právě tunel si v této části průchvatu vynutil největší změny. Mimo jiné bylo nutné řešit i napojení průchvatu na stávající trasu silnice I/23 směřující na ulici Pražská a do centra města. Dokumentace byla změněna tak, že by několik desítek metrů před ústím tunelu měla být vybudována křižovatka, ze které by měla vést silnice směrem do města. Velký problém však spočívá v tom, že se toto řešení neshoduje s platným územním plánem a zasahuje do prostoru skládky průmyslových odpadů „BOPO a.s. Řípovská zmola“.
Co je v dokumentaci?
V oficiálních dokumentech předložených v malé EIA se objevují rozporuplné informace. Někde se píše, že se stavba nedotýká území se starou ekologickou zátěží. Na dalším místě se pak objevují informace, že se ekologická zátěž sice vyskytovala, ale že byla provedena náprava. Avšak v dokumentaci jsou i pasáže popisující objektivně současný stav: „Nová připojovací komunikace k ulici Pražské je vedena přímo prostorem skládky BOPO. Plánovaná výstavba obchvatu si vyžádá sanaci možná však i likvidaci celé skládky. Nutný bude nejen geologický a hydrogeologický průzkum, ale i projekt úpravy skládky“.
Systém evidence kontaminovaných míst – SEKM
Ministerstvo životního prostředí provozuje informační systém, kde je popsán jak původní stav, způsob provedení sanace v devadesátých letech minulého století i stávající stav – tedy lépe řečeno stav po provedení nápravných opatření, poslední záznam je v systému z roku 2006.
Skládka průmyslových odpadů BOPO a.s. Řípovská zmola – informace z oficiálního webu Ministerstva životního prostředí
Sanace skládky
Provoz skládky byl zahájen v roce 1965 a jejím provozovatelem byl Městský národní výbor v Třebíči. V roce 1985 byla skládka převedena do správy BOPO Třebíč. Skládka byla využívána i jinými původci průmyslových odpadů – Uniplet Třebíč, Oděva Třebíč, Snaha Třebíč, UP Rousínov, Rukavičkářské závody Dobříš, Potraviny Třebíč, JMVaK Třebíč. Jednalo se především o odpady z chromočinných usní, odpad ze zpracování usní, odpad kožek a kůží, odpad usní z chromočinění atd.
Při sanaci v letech 1997 a 1998 bylo skládka částečně rekultivována v okrajových částech, těleso skládky bylo nepropustně zakryto, srážkové vody byly svedeny do odvodňovacích příkopů, byl vybudován drenážní systém pro jímání skládkového plynu a zprovozněny biofiltry sloužící k jeho pasivní likvidaci.
Současný stav
Je otázkou, zda a kdo vůbec v současnosti skládku monitoruje. V systému MŽP jsou sice uvedeny kontaktní osoby z ministerstva a České inspekce životního prostředí, ale kontakt na zodpovědnou osobu z Města Třebíče chybí.
V SEKM je uvedeno, že ve skládce se tvoří skládkový plyn s poměrně vysokým obsahem metanu. Též má negativně ovlivňovat vodu ve studnách v Řípově a hrozí, že by mohla kontaminovat dokonce i řeku Jihlavu. Území je pro skládkování nevhodné, skládka průmyslových odpadů představuje starou ekologickou zátěž s negativním vlivem na okolní životní prostředí.
Zdevastovaný biofiltr, který sloužil k pasivní likvidaci skládkových plynů
A tady už ční jenom samotný vývod…
Co požaduje spolek Obchvat Třebíče
Spolek Obchvat Třebíče se ve svém vyjádření k plánované stavbě průchvatu skládce důkladně věnoval. Požadoval již ve fázi dokumentace provedení podrobného popisu tělesa skládky, zhodnocení způsobu její rekultivace a chování skládkového tělesa položením komunikace na jeho povrch a provozu těžké techniky na komunikaci s dovozem nadměrných nákladů do Jaderné elektrárny Dukovany. Upozornil na to, že komunikace uložená na tělese skládky může způsobit sesuv tělesa skládky, ohrožení obyvatel obce Řípov a kontaminaci řeky Jihlavy.
Krajský úřad Vysočina stanovisko spolku akceptoval a zahrnul je do požadavků na zpracování tzv. „velké EIA“, která v současnosti probíhá.
Výrazné zpoždění stavby průchvatu
Pokud se bude skutečně realizovat průchvat, skládka bude muset být znovu sanována, nebo i zcela zlikvidována. Vzhledem k výrazným nedostatkům v dokumentaci a tomu, že ukládání nebezpečných odpadů probíhalo především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století bez jakékoliv evidence, nikdo neví, co a v jakém množství je vlastně na skládce uloženo.
Nikdo též neví, jak dlouho by případná sanace či likvidace skládky probíhala, a kolik peněz by tyto zásahy vyžadovaly. Skládka průmyslových odpadů „BOPO – Řípovská zmola“ je tak vážným ohrožením včasného dokončení stavby půchvatu a dalším důvodem pro to, aby byl vybudován skutečný, velký obchvat Třebíče, který se podobným rizikovým místům vyhne.
