Technologie

Z hlediska technického řešení jsou uvažovány pouze zdroje s tlakovodními reaktory (PWR), které představují v současnosti nejlepší dostupnou technologii z hlediska environmentálních dopadů s celou řadou bezpečnostních výhod. Další důvody pro volbu PWR jsou především:

  • světová rozšířenost tlakovodních reaktorů – tvoří téměř 60 % provozovaných jaderných elektráren ve světě,
  • projekty vyzkoušené 50 lety provozu a zdokonalené v návaznosti na současné bezpečnostní standardy,
  • probíhající výstavba těchto projektů v Evropě i jinde ve světě,
  • provozní zkušenosti firmy ČEZ s tímto typem elektráren – jaderné elektrárny Dukovany a Temelín jsou II. generací PWR,
  • výkon odpovídající optimálnímu využití současných lokalit a potřebám České republiky do budoucích let včetně rozšířených možností regulace výkonu.
  • číst více…

Jaderná bezpečnost

Jadernou bezpečností se rozumí stav a schopnost jaderného zařízení a fyzických osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo úniku radioaktivních látek anebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezit následky nehod.

V předchozí definici jsou shrnuty základní cíle, které je nutno respektovat:

  • Za všech okolností je nutno mít pod kontrolou děje probíhající v jaderném reaktoru („zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce“)
  • Za všech okolností je nutno postupovat tak, aby se radioaktivní látky nemohly nekontrolovaně šířit do životního prostředí.
  • Pokud i přes všechna přijatá opatření dojde k úniku radioaktivních látek, musí být připraveny prostředky a plány pro omezení následků takové nehody.
  • číst více…

 

Jaderná elektrárna a životní prostředí

Provoz jaderné elektrárny, jako každá jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Při objektivním porovnání jaderných elektráren s jinými energetickými zdroji nebo průmyslovými provozy z hlediska vlivu na okolní prostředí však vycházejí jaderné elektrárny jako zařízení, které jsou k okolnímu prostředí velmi šetrné.

Všechny zásadní dokumenty související s procesem EIA jsou k dispozici v Informačním systému EIA zde:

http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP469

Číst více…

 

Licenční proces

V současnosti se pracuje na podkladech povolení k umístění NJZ EDU s využitím zkušeností z procesu povolení umístění NJZ ETE.

 

 

Související příspěvky

Obchvat Třebíče: vznikla současná varianta průchvatu kvůli pozemkům podnikatele Horkého?

Obchvat Třebíče: vznikla současná varianta průchvatu kvůli pozemkům podnikatele Horkého?

Současná podoba průchvatu byla schválená zastupitelstvem města Třebíče v roce 2004. Byl změněn územní plán, trasa vedoucí kolem Zámečku byla vyřazena a definitivně schválena současná trasa, vedoucí ulicí Koželužskou a dále přes Libušino a Terovské údolí. Právě v té době podnikatel Richard Horký kupoval zhruba 20 hektarů pozemků ležících v ...

Jaroslava Herzánová: vyjádření k Akčnímu plánu zlepšování kvality ovzduší v Třebíči

Jaroslava Herzánová: vyjádření k Akčnímu plánu zlepšování kvality ovzduší v Třebíči

Město Třebíč opět předvedlo co „umí“. V pátek 24. srpna ve 13 hodin, koncem prázdnin, uspořádalo projednávání „Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší“ s veřejností. Tedy – veřejné projednávání: o akci se v podstatě nikdo neměl šanci předem dozvědět. Paní Herzánová, jak píše ve svém článku, to zjistila náhodou dvě hodiny ...

Obchvat Třebíče – průchvat rozdělí Borovinu 11 m vysokou protihlukovou zdí

Obchvat Třebíče – průchvat rozdělí Borovinu 11 m vysokou protihlukovou zdí

Podle dokumentace k průchvatu zpracované ŘSD by současné napojení ulice Řípovské na Koželužskou mělo být zrušeno a tím pádem by zaniklo propojení „staré“ a „nové“ Boroviny. Křižovatka Řípovské a Spojenců by měla být přestavěna, a ve směru k průchvatu by u ní měla vyrůst 11 metrů vysoká protihluková stěna. O ...

Obchvat Třebíče – skládka „BOPO – Řípovská zmola“ by mohla ohrozit stavbu průchvatu

Obchvat Třebíče – skládka „BOPO – Řípovská zmola“ by mohla ohrozit stavbu průchvatu

Středem skládky, na kterou ukládaly průmyslové odpady v podstatě všechny třebíčské podniky především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, by měla být vedena nová připojovací komunikace k ulici Pražské. V tom případě by však skládka musela být znovu sanována, nebo zlikvidována, což by bylo nepochybně časově i finančně náročné, ...

Získejte více informací

z našeho webu

Třebíč Občanům!

 

Zaregistrujte se do našeho emailového seznamu a nenechte si ujít žádné novinky.

Pro úspěšnou registraci k odběru novinek z našeho webu potvrďte prosím vaši emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme vám poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This