autor: Luděk Mahel, Třebíčský deník.cz
Třebíč – Patrně nejvyšší tunel v Evropě by zanedlouho mohl vzniknout v Třebíči-Borovině. Má mít podjezdnou výšku 9,2 metrů a délku 300 metrů. Tunel bude součástí plánovaného obchvatu. Obchvat je zase jedním z dílků trasy, kterou stát chystá pro přepravu nadrozměrných nákladů na výstavbu pátého jaderného bloku v Dukovanech. Aby mohl obří náklad projet, musí mít tunel uvedenou výšku.
Třebíč může mít obchvat na tuzemské poměry velmi rychle. Vláda loni v říjnu uvolnila peníze na přípravu tras nadrozměrných nákladů. Kvůli dostavbě Dukovan je pro stát nutné, aby byl obchvat dokončen zhruba do roku 2029.
Trasy nadrozměrných přeprav připravuje společnost Metroprojekt Praha. „Zvažovaly se různé alternativy, například doprava vzduchem a po železnici. Nejtěžší díly budou vážit přes 500 tun a na našem kontinentu není takový dopravní prostředek, který by je dokázal přenést vzduchem. Základní požadavek na šířku komunikace je devět metrů, to zase nesplňuje železnice. Nějaké díly se sice po železnicích povezou, ne ale nadrozměrné,“ popsal Aleš Kratina z třebíčského odboru dopravy.
Z přístavu do Dukovan
Pozemní trasa začíná v přístavu v Týnci nad Labem, kam nadrozměrný náklad připluje lodí. Odtud má pokračovat přes Kolín, Havlíčkův Brod, Jihlavu a Třebíč do Dukovan. Kvůli cestě obřího kolosu krajem by stát investoval nejen do třebíčského obchvatu. Na silnici z Jihlavy by měly vzniknout také obchvaty Brtnice, Zašovic a Okříšek, dále se počítá i s obchvatem Slavětic.
Kudy tedy povede aktuální trasa třebíčského obchvatu? Začíná u takzvané spínačky za Červenou Hospodou. Odtud vede rovně k dolíku u bývalé, dnes rekultivované skládky. Tam plány počítají s křižovatkou, která novou odbočkou vlevo propojí obchvat se současnou státní silnicí a ulicí Pražskou. Napojení na státní silnici je v plánech nakreslené u bývalého poštovního přepravního uzlu u odbočky do Poušova.
A jsme u již zmíněného tunelu. Povede pod kolejemi, do země se noří ještě před železniční zastávkou Borovina. Vede pod starým fotbalovým hřištěm dolů téměř k bráně borovinské továrny. Směrem od sídliště Za Rybníkem tam bude napojení do centra i na Jihlavu. Zda budou na křižovatce semafory, teprve ukážou dopravní modely. S mimoúrovňovou křižovatkou se tam nepočítá.
Takzvanou velkou trasu obchvatu města chtěl znovu otevřít opoziční zastupitel Jaromír Barák (Třebíč Občanům!). „Argumenty radnice pro malý obchvat jsou diskutabilní. Bude mít výrazný dopad na životní prostředí,“ naznal Jaromír Barák. Zastupitelé se ale postavili proti. „Zastupitelstvo projevilo nevídanou aroganci. Už v 19. století třebíčští radní odmítli železniční křižovatku. Dodnes si o tom všichni vypráví,“ rozzlobil se Barák.
Zatím nevyřešené je propojení ulice Spojenců s Koželužskou. „Bude tam s největší pravděpodobností vybudován most přes trasu obchvatu na stávající parkoviště před fabrikou. Nepřeruší se tak trasa pro městskou dopravu ani trasa pro pěší,“ zvažuje Aleš Kratina.
Obchvat dále vede ulicí Koželužskou podél areálu borovinské továrny. Na Koželužské je vozovka nejblíže obytným budovám, asi 30 metrů. Domy tam ovšem stojí o něco výše na stráni.
Obchvat dále míjí Alternátor a Dům dětí a mládeže. Nová odbočka k němu zřejmě vezme za své. „Vypadá to, že při výstavbě obchvatu bude muset být sjezd k DDM zrušen. Pak nebrání nic tomu, aby se tam udělala protihluková stěna,“ řekl Aleš Kratina.
Za volantem pomyslného automobilu se dále dostáváme k nové křižovatce u Janova mlýna, kde je odbočka do Libušina údolí. „Zatím má projektant vizi, že by tam udělal směrovou rampu pro levé odbočení, semafory by tam být nemusely,“ poznamenal Aleš Kratina.
Čtyři metry pod terénem
Obchvat pokračuje mírně vpravo po hraně Terovského údolí. „Podařilo se nám trasu dostat nad údolí na dva relativně krátké mosty,“ popsal vedoucí dopravního odboru.
Nad lesem se trasa stáčí mírně vlevo a směřuje k poliklinice Vltavínská. Ještě před ní v hlubokém čtyřmetrovém zářezu míjí místo, které chce radnice rozparcelovat na výstavbu rodinných domů. „Žádný vliv na rodinné domy by tam být neměl. Způsob odhlučnění komunikace ukrytím do zářezu je naprosto běžný,“ míní Aleš Kratina.
Stále v hlubokém zářezu se dostáváme k bývalému supermarketu Interspar a na Spojovací ulici. Křižovatka tam bude vyřešena jinak, než jak ji známe dnes. Obchvat je tam navržen stále čtyři metry pod terénem. Nad ním se klene křižovatka s rampami. Po severním okraji současné Spojovací ulice je navíc nakreslená obslužná komunikace pro benzinovou stanici a další obchodní prostory.
S mimoúrovňovou křižovatkou se počítá i na Hrotovické ulici. Odbočení vpravo na Dukovany bude muset být natolik široké, aby po něm nadrozměrný náklad projel. Takzvaná jihozápadní část obchvatu Třebíče zde končí. V plánech na ni navazuje část jihovýchodní, vede podél průmyslové čtvrti, po hraně Lorenzových sadů na Brněnskou. Takhle část už ale není součástí přepravní dukovanské trasy, její výstavba v tuto chvíli tudíž není aktuální.
Dodnes se o tom vypráví
Jihozápadní trasa obchvatu je v územním plánu města vyznačená od roku 2004. Odborníci a zastupitelé tehdy vybírali ze sedmi variant. Shodli se na té nejbližší městu. „Jednoduše řečeno, čím je obchvat blíž k městu, tím je pro jeho obyvatele pohodlnější a tudíž i lépe využitelný,“ opakuje radnice na webových stránkách www.obchvat.trebic.cz, kde si lidé mohou všechny varianty obchvatu projít.
Takzvanou velkou trasu obchvatu města chtěl znovu otevřít opoziční zastupitel Jaromír Barák (Třebíč Občanům!). „Argumenty radnice pro malý obchvat jsou diskutabilní. Bude mít výrazný dopad na životní prostředí,“ naznal Jaromír Barák. Zastupitelé se ale postavili proti. „Zastupitelstvo projevilo nevídanou aroganci. Už v 19. století třebíčští radní odmítli železniční křižovatku. Dodnes si o tom všichni vypráví,“ rozzlobil se Barák.
„Velký obchvat by sice vedl dál od zastavěných částí, ale docela zásadním způsobem by narušil poměrně pěknou a usazenou krajinu na Terůvkách,“ reagoval na opoziční výtku Aleš Kratina. Krátký obchvat podle něj výrazně pomůže omezit dopravu na stávajícím průtahu. A bude alternativní trasou při uzavírkách, které každým rokem přinášejí Třebíči citelné komplikace.
V tuto chvíli probíhá vyřizování dokumentace EIA o dopadech jihozápadní trasy na životní prostředí. Ještě v lednu by mělo Ředitelství silnic a dálnic zadat zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Následně by mělo kolem roku 2022 dojít na výkupy pozemků. Samotná stavba obchvatu by měla začít roku 2025.
Související příspěvky
Obchvat Třebíče: vznikla současná varianta průchvatu kvůli pozemkům podnikatele Horkého?
Současná podoba průchvatu byla schválená zastupitelstvem města Třebíče v roce 2004. Byl změněn územní plán, trasa vedoucí kolem Zámečku byla vyřazena a definitivně schválena současná trasa, vedoucí ulicí Koželužskou a dále přes Libušino a Terovské údolí. Právě v té době podnikatel Richard Horký kupoval zhruba 20 hektarů pozemků ležících v trase vedoucí kolem Zámečku. Tyto pozemky byly následnou změnou územního plánu, která je dodnes platná, určeny k výstavbě rodinných a bytových domů. Je zřejmé, že obchvat vedený středem těchto pozemků by je podstatně znehodnotil…
Jaroslava Herzánová: vyjádření k Akčnímu plánu zlepšování kvality ovzduší v Třebíči
Město Třebíč opět předvedlo co „umí“. V pátek 24. srpna ve 13 hodin, koncem prázdnin, uspořádalo projednávání „Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší“ s veřejností. Tedy – veřejné projednávání: o akci se v podstatě nikdo neměl šanci předem dozvědět. Paní Herzánová, jak píše ve svém článku, to zjistila náhodou dvě hodiny před začátkem, a přišla tam spolu se svým manželem, bývalým městským architektem Borkem Herzánem. Společně s nimi se akce zúčastnili Blanka Kutinová a Zdeněk Charvát z naší kandidátky, kteří mají k dané problematice blízko. A to bylo vše – 4 zástupci veřejnosti, pokud započítáme 2 novináře, tak celkem 6. No a z radnice? 3 úředníci, z toho jedna zapisovatelka. Kde byli zodpovědní politici? Starosta, místostarostové, radní? Už doma, protože byl pátek, a bylo po pracovní době? Nebo je to vůbec nezajímá, ostatně jako spousta jiných věcí? Je správné, aby úředníci odváděli práci za politiky?
Obchvat Třebíče – průchvat rozdělí Borovinu 11 m vysokou protihlukovou zdí
Podle dokumentace k průchvatu zpracované ŘSD by současné napojení ulice Řípovské na Koželužskou mělo být zrušeno a tím pádem by zaniklo propojení „staré“ a „nové“ Boroviny. Křižovatka Řípovské a Spojenců by měla být přestavěna, a ve směru k průchvatu by u ní měla vyrůst 11 metrů vysoká protihluková stěna. O tom však radní raději nemluví, neboť tyto objekty zcela chybí i v nedávno zveřejněné “vizualizaci”. Ta je navíc zcela neprůkazná, neboť jsou to pouze další “čáry” na mapě….
Obchvat Třebíče – skládka „BOPO – Řípovská zmola“ by mohla ohrozit stavbu průchvatu
Středem skládky, na kterou ukládaly průmyslové odpady v podstatě všechny třebíčské podniky především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, by měla být vedena nová připojovací komunikace k ulici Pražské. V tom případě by však skládka musela být znovu sanována, nebo zlikvidována, což by bylo nepochybně časově i finančně náročné, a mohlo by to výrazně zpozdit stavbu průchvatu. U velkého obchvatu, který by byl v podstatě veden po polích, nic takového nehrozí, takže by jeho stavba mohla probíhat mnohem rychleji…
Obchvat Třebíče: na změny je pozdě, prohlašovalo už v roce 2004 vedení města
Hlavním argumentem pro průchvat, který dnes nejčastěji používají představitelé třebíčské radnice, je ten, že už je na jakékoliv změny pozdě. Tedy naprosto stejný argument, který používali radní už v roce 2004, když schvalovali současnou trasu namísto trasy kolem Zámečku, která byla v územním plánu od roku 1998. A za 14 let se v podstatě nestalo nic. „Nová trasa (= průchvat) bude o 300 metrů kratší!“ „O těch variantách nic nevím a nezajímá mne to“ – to jsou další perly padající z úst tehdejších představitelů města v rozhovorech s členy občanského sdružení „Chytrému napověz“, které v té době organizovalo petici za záchranu Libušina údolí…
Obchvat Třebíče – součástí průchvatu by měl být nejvyšší tunel v Evropě
Součástí průchvatu by měl být jeden z “technických divů Evropy”. Ano, řeč je o více jak 9 metrů vysokém tunelu v Borovině, jehož plánovaná výška téměř dvojnásobně převyšuje standardní dálniční tunely po celé Evropě. Tunel by se měl budovat v prostoru dvou skládek, z nichž na jedné je toxický odpad ze všech třebíčských továren z doby, kdy ještě fungovaly. Obě skládky by bylo nutné zlikvidovat, což by bylo náročné nejenom finančně, ale též časově. A pokud si vzpomeneme na stavby či rekonstrukce třebíčských mostů, tak by zpoždění mohlo být velmi výrazné. Při stavbě velkého, skutečného obchvatu Třebíče žádná taková nebezpečí nehrozí, takže by jeho výstavba mohla probíhat výrazně rychleji.
