V pátek 20. dubna byl uveřejněn v Horáckých novinách článek Petra Chňoupka nazvaný „Co nás pak čeká? Sociální kolaps a tvrdý pád na dno.“ Tento článek je napsaný v bulvárním stylu, tak jak už je u pana Chňoupka obvyklé. Obvyklé už však není to, aby takový článek byl okamžitě převzat na městský web a šířen prostřednictvím městských sociálních sítí.
O co vlastně jde? Pan Chňoupek ve svém článku v několika větách bez jakýchkoliv seriózních podkladů popisuje dopady situace, pokud by nedošlo k dostavbě dukovanské elektrárny. A vše dává do souvislosti s tím, zda bude vybudován průchvat, nebo skutečný obchvat Třebíče. Pokouší se tvrdit, že jakékoliv diskuse o jiné než stávající variantě přeložky silnice I/23 povedou k tomu, že stát dostavbu Dukovan zamítne.
To samozřejmě není, a ani nemůže být pravda. Rozhodnutí vlády o dostavbě pátého, resp. i šestého bloku dukovanské elektrárny nemůže souviset s tím, zda bude nebo nebude vybudován průchvat s „unikátním tunelem“ v Borovině. Rozhodování o tom, zda stát zaplatí několik set miliard korun nemůže, a ani nezávisí na tom, jakou podobu bude mít obchvat Třebíče.
Existuje samozřejmě možnost, že ať už průchvat, anebo skutečný a potřebný obchvat Třebíče nebude vybudován včas. Ovšem pro tento případ musí existovat – a existují – náhradní trasy, po kterých by bylo možné nadměrné náklady přepravovat. Např. v Třebíči by se jednalo o využití stávajícího průtahu městem, s dočasnou úpravou nájezdu na Hrotovickou ulici, nebo využití jiné trasy jižně od města.
Město Třebíč vytvořilo speciální webové stránky http://obchvat.trebic.cz/, na kterých uveřejňuje některé informace týkající se průchvatu. Je velmi selektivní, neuveřejňuje tam nic co by mohlo být předmětem jakékoliv polemiky. Např. dodnes tam neuveřejnilo ani podklady pro tzv. malou EIA, a ani rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, kterým bylo stanoveno, že musí být vypracována “velká EIA”, tedy komplexní posouzení vlivu stavby na životní prostředí se zahrnutím varianty skutečného, velkého obchvatu. Tyto informace zveřejňuje spolek Obchvat Třebíče, prosazující skutečný, velký obchvat Třebíče, na jejich webových stránkách https://obchvattrebice.cz/
Informace na městském webu týkající se průchvatu jsou velice strohé a je jich tam velmi málo. Ovšem pouze několik hodin poté, co vyšly Horácké noviny s článkem Petra Chňoupka, se tato poplašná zpráva objevila na tomto webu a hned ji Město Třebíč sdílelo na facebookové stránce, taktéž věnované průchvatu.
Vláda rozhodla o tom, že budou vybudovány obchvaty Třebíče a několika dalších obcích a měst, a provedeny případné další stavební úpravy na předpokládané trase dopravy nadměrných nákladů do Dukovan. Některé z těchto staveb jsou v současnosti pouze ve fázi záměru, a začnou se teprve připravovat. O to absurdnější je argument třebíčské radnice, podporovaný poplašným článkem pana Chňoupka, že jedinou možností v Třebíči je stavba průchvatu, jehož podoba byla schválena před 14 lety.
Už koncem minulého století, kdy se začalo o výstavbě budoucího obchvatu města uvažovat, probíhaly o jeho podobě vášnivé diskuse. Existovalo několik variant, přičemž ta stávající byla schválena zastupitelstvem města přes odpor značné části veřejnosti, petici proti průchvatu podepsalo více jak tři tisíce třebíčských občanů.
Zahrnutí průchvatu do územního plánu města
Proč zastupitelstvo města schválilo v roce 2004 územní plán se stávajícím průchvatem, se můžeme jenom dohadovat. Nejpravděpodobnějším důvodem je však asi to, že jiná, z hlediska občanů i životního prostředí vhodnější varianta, by musela vést přes pozemky vlivného podnikatele Richarda Horkého, o výměře téměř 190 000 m2, následně schválené zastupitelstvem pro výstavbu rodinných domů.
Pan Horký, který o sobě údajně prohlašuje, že „…pouze chodí na radnici s nápady, a je na jejím vedení, zda je uskuteční“, je zřejmě stále hlavním důvodem panického odporu radnice proti změně podoby obchvatu. Průchvat, vedený Terovským údolím, by byl totiž velmi výhodný pro budoucí obyvatele městské čtvrti Květná, jak by se měla oblast s pozemky pana Horkého nazývat.
To, že by po průchvatu mělo jezdit více než 22 000 aut denně kolem Domu dětí a mládeže, který byl taktéž v zájmu pana Horkého přesunut do BOPA, už nikoho nezajímá. Stejně jako nikoho nezajímají obyvatelé ulic Spojovací, Bartuškovy a dalších, bydlící přímo nad průchvatem, a průchvatem odříznuti od dolní části Boroviny. A vůbec všichni občané Třebíče, kteří využívají nákupní centra v jižní části města.
Stavba průchvatu by mohla trvat déle a být dražší než stavba skutečného obchvatu
Samotná výstavba průchvatu by mohla být mnohem delší, komplikovanější a také dražší než stavba skutečného obchvatu. Co se týká připravenosti obou variant, tak obě jsou v současnosti posuzovány v tzv. velké EIA, tedy vlivu stavby na životní prostředí. Průchvat je sice zanesen v územním plánu, ale změna tohoto dokumentu by byla možná v horizontu roku a půl. Podstatné je, že velký obchvat by vedl většinou po polích, pouze s jedním mostem nad Stařečským potokem. Naopak trasa průchvatu by vedla zastavěným územím, přes skládku toxických odpadů, kterou by bylo zřejmě nutné sanovat, tunel by byl hlouben v nestabilním podloží další bývalé skládky, musel by být vybudován nadjezd nad železniční tratí a další dva mosty v Libušině a Terovském údolí.
Komunisté v osmdesátých letech minulého století kvůli stavbě průtahu městem zbourali 120 domů. Stávající vedení třebíčské radice sice nechce téměř nic bourat, ale chce postavit podobný průtah jen několik set metrů jižněji, a zničit životní prostředí a komfort obyvatel podstatné části zdánlivě okrajových částí města.
„Město nedědíme po předcích, ale půjčujeme si je od svých dětí“ je známé rčení, které bychom měli mít všichni na paměti. Jak bude Třebíč vypadat za několik desítek let, záleží na jeho současných občanech. Oni mohou rozhodnout, zda našim dětem zůstane zabetonované město s největším tunelem v Evropě, nebo se bude dále nerušeně rozvíjet.