Firma TTS energo chce v teplárně na Rafaelově ulici v Třebíči vybudovat tzv. „multipalivový kotel“ s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie v jedné lince. V dokumentaci, kterou předložila k posouzení Krajskému úřadu Vysočina uvádí, že multipalivový kotel bude koncipován na spalování biomasy a směsného komunálního odpadu (SKO) jak samostatně pro každé palivo, tak pro jejich kombinaci. Preferovaná je varianta spalování SKO s tím, že v případě nedostatku SKO bude spalována kombinace paliv, popř. pouze biomasa.
Takovéto zařízení se eufemicky nazývá ZEVO ( = Zařízení na Energetické Využití Odpadu), v podstatě se jedná o spalovnu komunálního odpadu.
Spalovna má být vybudována v areálu Teplárny Sever firmy TTS energo na Rafaelově ulici, v blízkosti největšího třebíčského sídliště Hájek a lokality Nové Město ( Na Kopcích)
Podrobnější plán umístění spalovny v areálu firmy TTS energo
Areál teplárny TTS Sever je v současnosti vybaven 3 kotly na biomasu, 4 kogeneračními jednotkami (KGJ) na zemní plyn a 4 kotli (2x na zemní plyn a 2x na zemní plyn/LTO), které slouží jako špičkové, resp. záložní zdroje a jsou využívány pouze ojediněle.
Nový multipalivový kotel nahradí 2 stávající kotle na biomasu a všechny 4 kogenerační jednotky. Bude spalovat 20 tisíc tun komunálního odpadu ročně, je plánován nepřetržitý provoz (8 tis. hodin za rok). Jediný kotel na biomasu, který v teplárně zůstane, bude využíván pouze v zimním období.
Jak má spalovna fungovat?
V současnosti je komunální odpad z Třebíče a dalších 164 obcí převážně z třebíčského okresu svážen firmou ESKO – T na skládku v Petrůvkách. Jeho celkový roční objem se pohybuje kolem 20 tis. tun ročně. To znamená, že v plánované spalovně by se měl spalovat veškerý nyní skládkovaný odpad.
SKO budou svozová auta z celého okresu vozit přímo do areálu spalovny na Rafaelově ulici. Odpad by měl být skladován v bunkru, který by měl mít kapacitu na devět dní provozu spalovny, což je přibližně 500 tun odpadu. Prostory pro skladování odpadu by měly být odsávány, a tedy udržovány v podtlaku. Tím by mělo být zabráněno úniku zápachu a případných škodlivých látek do okolí.
Dokumentace ke spalovně z portálu EIA ke stažení
Součástí zařízení by měla být linka pro úpravu odpadů. Měla by zajišťovat pouze odseparování tzv. „jemné frakce“, což jsou například inertní drobné částice a kovy, nepoužitelné pro spalování.
Spaliny by měly procházet systémem na jejich čištění a odcházet stávajícím komínem společně se spalinami z kotle na biomasu.
Předložený záměr vzbuzuje spoustu otazníků, které v následujícím textu zkusíme stručně popsat.
Velikost zařízení a náklady na jeho vybudování
Zařízení s plánovanou kapacitou 20 tis. tun spalovaného odpadu patří k nejmenším v republice. Za smysluplné se dají považovat projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok, za jakž takž ekonomicky únosné pak spalovny s kapacitou 50 tis. tun. Čím nižší je kapacita spalovny, ním vyšší náklady jsou na jednu tunu spáleného odpadu. I malá spalovna totiž musí (resp. měla by) investovat nemalé prostředky do systému čištění spalin. U středně velké spalovny údajně činí investice do tohoto systému cca 50 % nákladů, u menší spalovny, tak aby byla zajištěna kvalita čištění spalin obdobná jako u těch velkých, je samozřejmě tento poměr mnohem vyšší.
O tom, kolik spalovna stojí, si můžeme udělat představu např. u spalovny odpadu v Plané nad Lužnicí u Tábora, kde stávající kotle na uhlí mění za kotle na spalování odpadu, které by měly spálit až 50.000 tun směsného komunálního odpadu z Táborska ročně. Náklady dosáhnou 2,1 miliardy korun, části zajistí dotace z Modernizačního fondu ministerstva životního prostředí.
Intenzita dopravy
Jednotlivá svozová auta budou z celého okresu svážet komunální odpad přímo do spalovny. Budou projíždět v podstatě celou Třebíčí po stávajících komunikacích, protože většina obcí, z kterých se odpad sváží je jižním, východním a západním směrem od města. Stejně tak dojde k zatížení komunikací odvozem strusky (popela) a popílku z filtrů, kterých z každé tuny komunálního odpadu zůstane cca 300 kg. Nejvíce bude touto vzrůstající dopravu zatížena Rafaelova ulice.
Znečišťování ovzduší
I přes sebelepší systém na čištění spalin i u velkých spaloven dochází k úniku zdraví nebezpečných zplodin. Je otázkou, jak kvalitní čištění spalin bude u zařízení TTS energo, vzhledem k jeho nestandardní velikosti. Jak plyne z uvedených obrázků, u třebíčské spalovny by mělo dojít především k nárůstu koncentrace těžkých kovů (arsen, nikl a olovo) a dioxinů, především v lokalitě Na Kopcích (Nové Město).
Průměrné roční koncentrace těžkých kovů – arsenu, niklu a olova
Dioxiny, toxické látky vznikající při spalování, jsou karcinogenní a narušují hormonální a imunitní systém
Spalovna může bránit recyklaci odpadů
Aby se drahá spalovna odpadů zaplatila, musí ji vlastník neustále zásobovat odpady, čím méně odpadů totiž pálí, tím je jejich likvidace dražší. Touto cestou spalovna brání recyklaci odpadů, která je ekonomicky i ekologicky šetrnější.
Třebíčská spalovna je v podstatě dimenzována na celou stávající produkci komunálních odpadů na Třebíčsku. Dle direktivy Evropské unie se od roku 2035 bude smět nanejvýš desetina komunálního odpadu skládkovat, čtvrtina se má spalovat a 65 procent recyklovat. Pokud tedy bude tento předpis realizován, TTS nebude mít dostatečný přísun odpadů ke spalování a bude ho muset dovážet z jiných částí republiky nebo ze zahraničí.
Spaloven bude v Česku nadbytek
V současnosti jsou v Česku provozovány čtyři spalovny komunálního odpadu: Praha, Brno, Liberec, Plzeň, mnoho dalších se připravuje, některé z projektů již získaly kladné hodnocení EIA. Většinou se jedná o velkokapacitní teplárny nebo elektrárny, které spalují uhlí, které chtějí komunálními odpady nahradit.
V Česku je též několik velkých cementáren, které už dnes spalují významné množství komunálního odpadu, některé ho dokonce musí dovážet ze zahraničí.
Specifickým případem je pak Jihočeský kraj, kde je plánovaná taková kapacita spaloven (České Budějovice, Planá nad Lužnicí, Písek, Český Krumlov), že se jim po roce 2035 bude nedostávat více jak 100 tun komunálního odpadu, který budou muset dovážet.
A co tedy s komunálním odpadem z Třebíčska?
Výstavba spalovny, kterou plánuje TTS energo, nedává z ekonomického hlediska příliš velký smysl, a velice by zatěžovala životní prostředí. Mnohem lepším řešením by bylo zintenzivnění třídění komunálního odpadu, jeho recyklace, a netříditelný odpad odvážet po železnici do některé z velkých spaloven nebo cementáren.
Související příspěvky
ekonom, ředitel mezinárodní dobrovolnické organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
