„Jela už ta jednička?“ ptá se postarší muž slečny stojící na zastávce. „Ne. Stojím tady už víc než 15 minut a pořád nic. Pro jistotu jsem přišla 5 minut před odjezdem. Ale jak vidím, mohla jsem si ještě v klidu dát kafe,“ odpovídá. „Je to každej rok stejný, Místo toho, aby se na radnici snažili problémy řešit, tak na všechno řeknou buď „my nic, to kraj nebo stát“, případně se dozvím, že to tak je všude. Nemůžu se dostat busem z Boroviny k nemocnici, ke STOP-SHOPu taky skoro nic nejezdí a o nějakým jízdním řádu si tady můžeme nechat jenom zdát,“ zamyslí se muž a pokrčí rameny. „Bohužel máte pravdu, dokud k nám budou na úřadě přistupovat tak, že ti lidi to nějak vydrží, budeme tu na zastávce stát do aleluja,“ posteskla si slečna.
Asi tak nějak by se dal shrnout přístup města k většině problémů ve městě. Ono se to, to my nic, to kraj, to stát, to EU… Už mi to připadá jako takový třebíčský evergreen. Obyčejnému smrtelníkovi by se mohlo zdát, že tady za všechno špatné může nějaká vyšší moc. Tedy nemyslím vyšší moc à la „Ti, jejichž jméno nesmíme vyslovit“. Ti jsou nedotknutelní, protože jinak by většina Třebíče byla bez horka nebo by autobusy trávily své kratochvíle už jen v krytých stáních bývalého Unipletu. Ale tím to nebude. Zakopaný pes bude skutečně na radnici.
Vezměte si blížící se uzavírku Bráfovy třídy a silnice v Poušově, kde se bude po mnoha a mnoha letech konečně stavět nový most. Samozřejmě jen jeden, na druhý ze záhadných důvodů nezbyly peníze. Inu, buďme rádi alespoň za to, ovšem jak dlouho se už o tom mluví? Pět let? Deset? Jednou se to nepovedlo, protože se korunky rozkutálely někde v BOPu, podruhé za to mohla ta „zatracená EU“, protože se městu nepodařilo získat dotace, i když Evropská unie peníze vyčlenila, potřetí se to pro změnu zase odložilo a vlastně ani nikdo pořádně neví proč. A nyní, v roce 2018, se město teda konečně rozhoupalo. Jenže se opět, jak už je tady dobrým zvykem, rozhoupalo v době, kdy bude probíhat jiná oprava, kvůli které bude uzavřena část průtahu města. Gratulujeme.
Co by tak asi napadlo rodilého Třebíčáka, když bude ucpané centrum? Hm, vezmu to přes Poušov. No, nevezmete. Ten bude vlastně zavřený taky. Úplně vidím, jak se na tom městském úřadě baví radní s úředníkem. „Vaše Veličenstvo, tak jsme jim rozkopali tu Bráfku. Radši už oprašuji klasické fráze,“ říká úředník. „No jo, ale tak oni pojedou třeba přes Poušov. To tak hrozný nebude,“ odpovídá radní. Na to úředník se smíchem rychle reaguje: „To těžko. Poušov už jsme jim rozkopali taky.“ Takže asi tak. Ten most jsme totiž nemohli udělat v době, kdy by jeho stavba dopravu v Třebíči tolik nekomplikovala. Uděláme to teď a lidi poraďte si. Co je nám do Vás.
Podobně se ale přistupuje také k provozu třebíčské socky, tedy pardon MHD v Třebíči. Omlouvám se, to slovo mě napadlo jako první při vědomí, jak je k městské hromadné dopravě přistupováno. Člověk by předpokládal, že když se jedná o veřejnou službu, kterou jednou platíme z peněz, které si vyndáme z kapsy, podruhé z daní, které mnohdy ani do té kapsy nedojdou, tak bude její provoz maximálně přizpůsoben občanům. Hm, zase jsem vedle. Opět mě o tom přesvědčily změny provozu MHD po dobu uzavírky Bráfovy třídy.
To si takhle čtete info, co se bude dít, a narazíte na věty: „Cestujícím se omlouváme za případná zpoždění na náhradních trasách. Bude ale zachována obsluha všech zastávek v pořadí a časech dle aktuálně platných jízdních řádů.“ No, tak vám teda pěkně děkujeme. Jinde by někoho možná napadlo upravit jízdní řády a oběhy vozidel tak, aby se minimalizovala doba zpoždění. Tak to třeba funguje v Praze, i když tedy poslední dobou jsou Pražáci taky trochu zpovykaní. Ale tady s tím nic dělat nebudeme. To by byla totiž práce navíc. Ještě mě tak napadá, že by se mohl do řešení problémů aktivně zapojit dispečink provozovatele MHD. A dost Aleši, vrať se zase pěkně na zem.
Proč by se tím ale na radnici měli zaobírat, když to lidi přece znovu nějak přežijí a na podzim je to dovede k urnám. Myslím samozřejmě volebním a zase jim to tam hodí. Jenže aby se dámy a páni radní nepřepočítali. Přeci jen všechno má své meze a už by bylo na čase ukázat, že se investice dokážou vhodně naplánovat a zkoordinovat. Že MHD se může přizpůsobit reálným podmínkám v provozu. Že se dá věnovat městu tak, aby si dotyčný skutečně zasloužil označení starosta, tedy od slova starati se.
opoziční zastupitel města Třebíče