Jedním z důležitých odvětvím projektu Smart City je veřejná doprava. Zde má (nejen) Třebíč velké rezervy, a tak se podívejme, jak funguje MHD jinde. V České republice, naše město nevyjímaje, se stále poměrně často setkáváme s názorem, že veřejná doprava je pouze pro ty, kdo neřídí nebo nevlastní osobní automobil, má být stranou zájmů a využívají ji jen obyvatelé, kterým nic jiného nezbývá. Tento přístup je však zcela špatný. V západní Evropě to už dávno pochopili a situace je tam zcela odlišná. Za vzor, jak pracovat v oblasti veřejné dopravy, lze bez pochyby označit Švýcarsko.
Propracovaný systém
Curych jsem navštívil ve svém životě celkem třikrát, naposledy minulý týden, a systém veřejné dopravy, především pak přístup k ní, mě nepřestává fascinovat. Jistě, všechno má své nedostatky, ale těžko bychom hledali město či oblast v České republice, které by se mu mohlo alespoň přiblížit.
Veřejná doprava v Curychu je tvořena železnicí, tramvajemi, trolejbusy, autobusy a lanovkami. Na první pohled patrné, že nad zdejším provozem někdo přemýšlí a dívá se na potřeby občanů města právě jejich očima. A nikoliv tak, co je dopravní podnik či společnost zajišťující městskou hromadnou dopravu „ochotna a schopna zvládnout“. Spoje na sebe navazují, cestující mají možnost volit z několika druhů dopravních prostředků a provoz je uživatelsky přívětivý.
Pohled na příměstskou vlakovou jednotku
Nízkopodlažní ekologický klimatizovaný trolejbus
Pohled na bezbariérový vstup do vozidla
Pohled na nízkopodlažní autobus v přestupním uzlu
Moderní technologie jsou samozřejmostí. Tedy v Curychu
Pro mě jako cizince, který přijel do města neznaje místních poměrů, bylo příjemným překvapením vysoká úroveň informovanosti cestujících. Téměř na každé zastávce byl informační panel s on-line informacemi o nejbližších spojích, přepravní podmínky a tarify, schéma MHD nebo prodejní automat v několika jazycích s možností využití platební karty. Všechny zastávky byly bezbariérové a vybaveny nejen funkčním, ale také esteticky přívětivým přístřeškem.
Ve vozidlech MHD byly poskytovány on-line informace o přestupech na jednotlivých zastávkách jak pomocí LCD obrazovek, tak hlášením ve dvou jazycích. S výjimkou několika tramvají byla vozidla bezbariérová a klimatizovaná. Všechna byla čistá, udržovaná, s dostatečnou kapacitou.
Zastávka MHD s informacemi a prodejním automatem
Informační panel na hlavním nádraží v Curychu
Moderní informační systém ve vozidlech MHD
Pohled na hlavní ulici s tramvajovou tratí
Je třeba otevřít oči a inspirovat se
O Curychu by se dalo dlouze povídat. V tomto městě je hezky vidět, jak individuální i veřejná doprava přirozeně splynou s městem. Máme se skutečně ještě co učit, abychom se k úrovni švýcarské veřejné dopravy začali alespoň přibližovat. K tomu je ale potřeba zásadní změna myšlení společnosti. Teprve poté lze očekávat změnu k lepšímu i u nás. Dokud představitelé města nebudou veřejnou dopravu využívat, tak samozřejmě ani nezjistí, kde je chyba.
To bylo zcela jasně vidět na posledním jednání zastupitelstva města, kdy starosta Pavel Pacal vůbec netušil, že v Třebíči nefungují přestupy mezi vlaky a autobusy. Potom se není čemu divit, že je naše město zahlceno osobními auty, když občané nemají žádnou vhodnou alternativu. Co z toho vyplývá? Investice a podpora veřejné dopravy nepřinese užitek jen jejich uživatelům, ale také automobilistům, kterým se zkrátí doba strávená na cestách. Teď už je třeba jen otevřít oči.
opoziční zastupitel města Třebíče
