Třebíč – Město Třebíč hodlá upustit od zpracovaného konceptu studie úpravy Karlova náměstí, který vypracoval renomovaný architekt Milan Pitlach v roce 2002.
Starosta města Třebíče Pavel Heřman takový krok obhajuje tím, že Pitlachova studie spočívá v tom, že je pojata jako celek, a nelze ji proto realizovat postupně po částech. Přijetí Pitlachovy varianty zastupitelstvem v minulosti, jako jediné možné, podle něj městu svazovalo ruce a znemožnilo provádět úpravy náměstí po etapách.
K revitalizaci náměstí starosta Heřman prohlásil: „Já jsem neřekl, že se nebude dělat náměstí. Já jsem řekl, že se odstupuje od studie architekta Pitlacha, kterou nebylo možno etapizovat z důvodu, že to autor nechtěl.“
Tvůrcem zmíněného konceptu Karlova náměstí je uznávaný architekt Milan Pitlach, který v současné době žije v německém Düsseldorfu. Působil nejen v Německu a ve Velké Británii, ale řadu let vytvářel koncepty velkoplošných urbanizací, mrakodrapů, parků a rozlehlých staveb v čínské Šanghaji.
Na dotaz, zda jím navržený koncept studie třebíčského Karlova náměstí lze či nelze rozdělit na etapy, Pitlach Deníku odpověděl: „Etapizace je dobře možná. Jestli si správně vzpomínám, diskutovali jsme tento problém se zástupci města při několika setkáních v Třebíči, která následovala po odevzdání studie.“ Jeho práce pro město Třebíč vypracováním konceptu studie prý skončila. „K další práci na prohloubení konceptu studie jsem nebyl vyzván,“ poznamenal Pitlach.
Pitlach: Zklidnění dopravy je nutné
Jeho koncept později zpracovali do vizualizací studenti místní střední stavební školy, kteří práce vystavili v prostorách radnice. Pitlach zmínil, že za podstatné elementy řešení Karlova náměstí považuje především dopravní zklidnění prostoru a vytvoření pěší zóny v celém prostoru náměstí, s výjimkou silnice na severní straně. Dalším důležitým momentem řešení je podle Pitlacha aplikace geometrického přediva v zadláždění náměstí, která přispěje k optickému zkrácení prostoru náměstí. „Důležitým prvkem řešení je vnesení aktivit do prostoru náměstí, které by z něj udělaly střed živoucího organismu města Třebíče,“ mínil Pitlach.
Vzpomenul přitom na svá studia na ČVUT v Praze a svého učitele předmětu urbanismu a stavby měst profesora Jindřicha Krise. „Ten jednou řekl větu, kterou jsem dokázal zhodnotit teprve později, a to: Architekturu nedělá architekt, ale stavebník. Jako příklady uváděl třeba Karla IV, hradeckého primátora Ulricha nebo Juscelina Kubitscheka, brazilského presidenta, toho, který inicioval založeni města Brazilia,“ uvedl Pitlach.
Tím jemně naznačil, že rozvoj města v každé historické etapě určují lidé, kteří tato města spravují. „Je ovšem třeba podotknout, že to záleží nejen na těchto lidech, ale také na historické etapě města, která zažívá časy lepší a časy horší. To můžete snadno vysledovat i na historii vašeho města. Přesto platí, že otázka investic a jejich priorit je v kompetenci volených orgánů města. A architektovi nezbývá než to respektovat,“ tvrdil Pitlach.
Podle Pitlacha tedy by navržený koncept jistě bylo možno do etap rozpracovat…
