autor: Luděk Mahel, Třebíčský deník.cz
Třebíč – Obchvat je pro Třebíč prioritou. Je prakticky jedinou možností, jak ulevit dopravně přetížené Bráfově třídě. Hlavní dopravní tah prostředkem města zatěžuje místní obyvatele, a městu na atraktivitě rozhodně nepřidává.
„Návštěvník města, který projde židovskou čtvrť, Karlovo náměstí a potom dojde k průtahu na Masarykově náměstí, se musí vyděsit. Ve špičce je tam intenzita jako na dálnici. To se musí jednoznačně vyřešit,” říká vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb třebíčské radnice Aleš Kratina.
Možná řešení jsou podle něj dvě. Vedle vybudování alternativní obchvatové komunikace ještě také „pozitivní působení na občany města, aby zbytečně nepoužívali své automobily”. To zní na první pohled bláznivě. „Kdo mi má co říkat, co smím a nesmím,” pobouří se určitě mnohý z nás. Na příkladech z okolních zemí je ale zřejmé, že vzdát se alespoň někdy svého vozu a zvolit jiný způsob dopravy nemusí být nikterak neobvyklé. Naopak.
„Další nárůst dopravy v ulicích není únosný. Autoprůmysl se sice tváří, že může navyšovat výrobu donekonečna, ale pro auta jednoduše nebude jednoho dne místo. Vidíme, jak je na tom Praha s modrými zónami, hází se kritika na zřizovatele zón, přitom problém vznikl úplně někde jinde,” upozorňuje Aleš Kratina a jedním dechem dodává, že i on patří ke generaci, pro kterou se stal automobil ztělesněním osobní svobody a vyjádřením společenského postavení. „Nejsem žádný extremista, auto v rodině máme a používáme. Je to pohodlný a praktický způsob přepravy. Jenže, jak se říká, všeho s mírou, platí to i v tomto případě.”
Třebíčské kopce
Obyvatele města, a především nastupující mladou generaci chce přimět k tomu, aby místo automobilu volili ve městě jiný způsob přepravy. Například elektrokolo. Zájemci by si je mohli půjčit na několika místech v různých částech města. Zatím radniční úředníci testují, jestli elektrokola třebíčské kopce vůbec zvládnou.
Městský úřad nakoupil čtyři elektrokola. Dvě mají k dispozici úředníci na Karlově náměstí, dvě další na Masarykově. „Zájemci z řad zaměstnanců radnice byli proškoleni a nyní si v interní aplikaci kola mohou objednávat. Je jasné, že teď v zimním období to nebude úplně na roztrhání. Zkoušíme to od září a zájemci byli, jezdí na elektrokolech dokonce na místní šetření místo osobními auty,” popisuje Aleš Kratina.
Předpokládá, že zájem jeho kolegové projeví opět na jaře, až se oteplí. „Pokud se testování osvědčí, chtěli bychom přistoupit ke zpracování projektu na vytvoření stanovišť, kde by si občan či návštěvník mohl elektrokolo zdarma půjčit,” dodává Kratina s tím, že elektrokolo si několikrát vyzkoušel sám. „Můžu konstatovat, že například nahoru na hvězdárnu z centra je to v pohodě. Sice musíte šlapat, ale elektromotor vás nakopne. Vraceli jsme se do kanceláře nezpoceni, což je hlavní požadavek,” podotýká.
Strategii má prý projednanou s komunálními politiky. „Nejdůležitější je vždy získat pro to lidi. Občany a politiky. Je třeba všechny přesvědčit, že právě když někde nejezdí auta, lidi si tam cestu najdou. Neříkám, zavřít ulice úplně pro auta. Ale najít vyvážený konsensus.” Zkušenosti a nápady sbíral mimo jiné v chorvatské Koprivnici, městě o velikosti Třebíče. Koprivnica se stala lídrem v rozvoji alternativních forem dopravy. Má několik stanic na sdílení elektrokol. Kola se ve stojanech sama automaticky dobíjí. V ulicích chorvatského města také jezdí elektrobusy a městská doprava je zdarma. Každá škola v Koprivnici má navíc zpracovaný vlastní dopravní plán, který popisuje, jak se žáci dostanou do školy.
„U nás studenti hodně jezdí autem, parkoviště u škol přetékají. Nabídl jsem školám přednášku, snad se mi podaří studentům nasadit brouka do hlavy, že to možná není až tak úplně dobře,” říká Kratina.
Žádné cyklostezky
Testování elektrokol v Třebíči má také odhalit místa, která nejsou pro cyklisty příliš bezpečná. „Ve svých poznámkách už mám zhruba deset bodových závad, kde problém spatřuji. Budeme tato místa s policií postupně řešit,” podotýká Kratina.
V ulicích ale podle něj nebudou vznikat další kilometry drahých cyklostezek. Vybraná místa se pouze upraví tak, aby se zajistilo bezpečnější převádění kol nebo přejíždění v rámci společného uživatelského prostoru. Na některých místech se také omezí rychlost. Například ve Zdislavině ulici vzniknou zpomalovací prahy, protože dopravní značka s třicítkou tam na řidiče evidentně nezabírá.
Že všude nejsou nutné přísně oddělení pruhy pro auta, cyklisty a chodce, ukazují poznatky z rakouského Gratzu. V takzvaně sdíleném prostoru se tam potkávají všichni jmenovaní, rychlost je tam ovšem kvůli bezpečnosti omezená na 20 km/hod. A funguje to. Prosadit něco podobného v našich končinách jen tak nepůjde. „Můžeme mít sebelepší myšlenky, ale dokud nenajdeme shodu s Policií ČR, bude to vždy drhnout,” krčí rameny Aleš Kratina.
