Participativní rozpočet byl jedním z důležitých témat, kterým jsme se zabývali již v minulém období, kdy jeho zavedení navrhoval náš zastupitel Jaromír Barák již v roce 2017. Tehdy však vládnoucí koalice projekt zamítla. Nevzdali jsme se a na prvním řádném jednání zastupitelstva města v prosinci loňského roku jsme jej předložili znovu. Za tu dobu se k naší spokojenosti názor většiny zastupitelů změnil a rada města dostala za úkol participativní rozpočet připravit. Pro jednodušší přípravu jsme taktéž připravili návrh pravidel, ze kterých by mohla rada města vycházet.
Jaké změny jsme prosadili?
Jedním z příkladů projektů v participativním rozpočtu mohou být vodní prvky
Radní však připravili verzi, která měla z našeho pohledu několik větších nedostatků, které částečně odporovaly myšlence participativního rozpočtu po vzoru jiných měst. Jelikož se však jednalo o testovací rok tohoto nástroje, návrh jsme s výhradami podpořili, neboť bylo předesláno, že pravidla bude možné následující rok upravit.
Na jednání rady města z 22. 11. 2019, byla sc hválena upravená pravidla vycházející z některých našich připomínek, které jsme zaslali vedení města. Jednou ze změn je potřebný počet podporovatelů pro podání jednoho podnětu. Ze současného počtu 50 podporovatelů bude nyní stačit pouze 25. Druhou výraznou změnou je počet hlasů, které mohou občané Třebíče jednotlivým projektům udělit. Dosud se využívala metoda jednoho hlasu pro vybraný projekt. Nově bude mít občan možnost udělit maximálně 3 kladné hlasy a 1 záporný, přičemž záporný může udělit až poté, co využije alespoň 2 kladné hlasy. Tento systém by měl občanům města umožnit vyjádřit také nesouhlas s některými navrženými projekty.
Co nám v pravidlech stále chybí?
V aktualizovaném návrhu, který jsme zaslali na radním, jsme také požadovali snížení minimální částky jednoho projektu na 50 000 Kč ze současných 100 000 Kč. Ačkoliv minimální částku chápeme jako opatření proti zneužití celého projektu, považujeme ji za vysokou, neboť již za 50 000 Kč lze vytvořit návrhy prospěšné pro Třebíč. V jiných městech jako jsou Praha nebo Brno dokonce není minimální částka vůbec stanovena.
Zároveň nepovažujeme následující podmínku za vhodnou: „Předkladatel může podat pouze 1 návrh projektu a ten by měl být doplněn unikátním seznamem podporovatelů (tedy podporovatel se nemůže objevit na více návrzích).“ Důvod je prostý. Jedním z cílů participativního rozpočtu by měla být spolupráce mezi občany na různých projektech a jejich přímé zapojení do rozhodování o investicích ve městě. Proto nesouhlasíme s tím, že by jeden občan mohl podat pouze 1 návrh a zároveň mohl podporovat pouze 1 projekt.
Jaký bude další vývoj?
