Bezbariérovost je jedno z nejdůležitějších témat městské hromadné dopravy po celém světě. Před několika lety se i v Třebíči začaly při rekonstrukci zastávek správně využívat tzv. kasselské obrubníky. Jejich konstrukce pomáhá těsnějšímu najetí autobusu k nástupní hraně a jsou důležitým prvkem při odstraňování bariér v MHD.
V roce 2015 byla zrekonstruována zastávka Nemocnice (směrem z centra), kde byl tento typ obrubníků použit. Myšlenka byla zcela v pořádku, ovšem zastávkový záliv byl vyprojektován tak, že do něj nebylo možné zajet, aniž by mezi zadními dveřmi a nástupní hranou nevznikla velká mezera. Ta způsobuje významné snížení komfortu, především pro starší a méně pohyblivé občany nebo maminky s kočárky. Po drobných stavebních úpravách se však situace téměř nezměnila. Podobná situace nastává na zastávkách Cyrilometodějská, Za Rybníkem, Jitona či na nedávno opravené zastávce Kubišova, kde je ještě zcela nesmyslně daleko od nástupního místa situován přístřešek pro cestující.
Po Třebíči však najdeme i řadu dalších zastávek, které zásadně neodpovídají dnešním standardům. Jmenovat můžeme zastávky Hřbitov, Řípov-rozcestí, Poušov, Autodružstvo či Colas. Zcela absurdní je umístění zastávky Nádražní, která se nachází v kopci, zatáčce a křižovatce, tudíž odporuje mnoha dopravním předpisům.
Město mohlo využít dotací z Evropské unie určené na budování bezbariérových zastávek, bohužel se tak nestalo. Navíc není možné, aby odbor dopravy a komunálních služeb toleroval nové autobusové zastávky, jejichž vyprojektování se v praxi ukázalo jako nedostatečné. Těmto situacím se dá předcházet nebo případné nedostatky odstranit. Musí se však chtít.
opoziční zastupitel města Třebíče