V minulých dnech se objevila v médiích zpráva o tom, že “Třebíč je ve veřejných zakázkách nejlepší v zemi”. Kde se tato informace vzala? Jedná se o závěr, ke kterému dospěli studenti a absolventi Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kteří jsou sdruženi ve spolku zvaném Centrum aplikované ekonomie. Výsledky jejich práce je možné najít na webových stránkách www.zindex.cz. Hned na úvodní stránce si může návštěvník přečíst informaci, že pomocí tzv. zIndexu “umíme zhruba měřit, jak dobře města zadávají veřejné zakázky”. Dvěma kliknutími myši je možné se dozvědět, že v rámci zIndexu nejsou měřeny korupční potenciály a plýtvání veřejnými prostředky. Centrum aplikované ekonomie vychází ve svém hodnocení z veřejně dostupných „hrubých dat“. Určitá specifika, popsané např. v článku „Veřejné zakázky na třebíčský způsob“, nemůže samozřejmě ve svém hodnocení postihnout.
Samotný zIndex je určen 11 faktory, například počtem obdržených nabídek, podílem veřejných zakázek na celkových nákupech či koncentrací dodavatelů. Veličina zIndex nabývá hodnot od 0 (nejhorší) po 100 (nejlepší). Hodnocená města jsou rozdělena do třech kategorií – velká města, malá města a městské části Prahy. Třebíč se umístila na prvním místě v kategorii velkých měst s hodnotou zIndexu 76. Nutno dodat, že z posuzovaných 60 velkých měst dosáhlo hodnoty zIndexu 70 a více 15 měst a dalších 31 jich mělo zIndex větší 60 včetně. Rozdíly mezi jednotlivými městy tedy nejsou nijak velké. Podíváme-li se do tabulky malých měst, nalezneme zde například nedaleké Velké Meziříčí s hodnotou zIndexu 79, či Bystřici nad Pernštejnem se zIndexem 77 – obě tato města jsou na tom se zadáváním veřejných zakázek oproti Třebíči lépe.
Co tedy z prováděné studie vlastně vyplývá? V podstatě téměř nic, jelikož jsou vyhodnocovány především veličiny, které se zaměřují na metodiku vypisování veřejných zakázek. Třebíč je dobře hodnocena především kvůli zveřejňování zakázek s nízkou chybovostí na veřejných portálech a odpovědí na jeden mail hodnotitelů v termínu. Tyto skutečnosti by tedy zřejmě měly vést k tomu, že počet nabídek v jednotlivých soutěžích o veřejné zakázky bude nadprůměrný. Opak je pravdou, a Třebíč je podprůměrná i ve využívání nástrojů podporujících soutěž a nesoutěžním řízení (tady se jedná především o vícepráce) – viz obrázek č.1. A právě toto jsou například kategorie, ve kterých Jihlava, která má zIndex 66 a skončila v tomto hodnocení „až“ na 20 místě, dosahuje nadprůměrných výsledků. Které město je tedy lepší? To, které veřejné zakázky lépe administruje, nebo kde se do výběrových řízení hlásí více firem a město aktivně podporuje soutěž? Podrobné porovnání obou měst vidíte na obrázku č. 2.
Ale to se stále pohybujeme v „malém českém rybníčku“. Na www.zindex.cz můžeme najít též porovnání některých ukazatelů s ostatními evropskými zeměmi. Například v zadávání zakázek bez uveřejnění, tedy bez vyhlášení veřejné soutěže a tam kde je Třebíč podprůměrná, je Česko suverénně v čele negativního žebříčku, evropský průměr překračuje více jak pětinásobně (viz obrázek č. 3).
Jak celá Česká republika, tak i Jihlava a Třebíč tedy mají v oblasti veřejných zakázek stále spoustu věcí ke zlepšení.
ekonom, ředitel mezinárodní dobrovolnické organizace, opoziční zastupitel města Třebíče,
předseda spolku Obchvat Třebíče
