Radě města jsme zaslali návrh pravidel participativního rozpočtu, který vycházel ze zkušenosti několika měst po celé republice. Ještě před samotným jednáním zastupitelstva nám byla ze strany rady města zpětně doručena výsledná pravidla participativního rozpočtu, které částečně vycházel z námi doručeného návrhu. V čem se náš návrh a výsledná podoba liší?
Systém podporovatelů
Jelikož dlouhodobě a intenzivně komunikujeme s občany Třebíče, před samotným schvalováním výsledných pravidel participativního rozpočtu jsme usoudili, že by bylo vhodné snížit potřebný počet podporovatelů jednoho návrhu z 50 na 30. V našem původním návrhu byl také následující požadavek: „každý občan s právem volit do Zastupitelstva města Třebíče může podat pouze jeden návrh, může však figurovat jako podporovatel jiných projektů“. Toto však bylo vypuštěno, což považujeme za chybu především z toho důvodu, že jedním z cílů participativního rozpočtu je spolupráce mezi občany a prosazení svého projektu na základě podpory ostatních občanů.
Nová hlasovací metoda
Další odlišností je náš návrh na využití nového systému hlasování tzv. Demokracie 21. Ten spočívá ve větším počtu hlasů, kterým disponuje jeden občan. Každý by měl 3 kladné a 1 záporný hlas. Jedinou podmínkou je, že záporný hlas může být projektům udělen až v případě využití nejméně 2 kladných hlasů. Občané by tak měli možnost podpořit více projektů, které by uvítali, a zároveň vyjádřit nesouhlas s jiným navrženým projektem.
Minimální částka na jeden projekt
Jedním z projektů participativního rozpočtu mohou být i šachy na ulici
Schválená pravidla obsahují také tezi, že minimální náklady projektu nesmí být menší než 100.000,- Kč včetně DPH. To však považujeme za příliš vysokou sumu, neboť projekty participativního rozpočtu mohou být též neinvestičního charakteru, kde odpadá nutnost přípravy projektové dokumentace a tím lze ušetřit finanční prostředky. Proto jsme navrhovali částku 30 000 Kč.
V čem je největší rozpor?
V letošním roce bude u participativního rozpočtu chybět část, kdy občané sami navrhnou projekty k realizaci. Rada přistoupila pouze k tomu, že byly vytipovány pouze investiční akce na základě připomínek občanů a odborů městského úřade. V drtivé většině se jedná o rekonstrukce chodníků, silnic či dětských hřišť. Toto považujeme za zcela nevhodný přístup, neboť ve všech případech se jedná o udržovací práce, které by vedení města mělo dělat pravidelně a zcela automaticky.
Jak to funguje v jiných městech?
Nejbližším městem, které má s participativním rozpočtem zkušenosti, je Brno. Zde v loňském roce bodovaly projekty jako “Za zdravější a lepší vodu v Brně”, “Sál pro komunitní centrum Lerchova” nebo “Mládežnické klubovny pod Bílou horou”. Na rozdíl od letošního ročníku v Třebíči se jedná o projekty, které skutečně vymysleli a navrhli občané, a nejsou to pouze běžné udržovací opravy a úpravy veřejných prostranství. Na letošní brněnské projekty se můžete podívat zde. Na Praze 3 hlasování vyhrály pouliční záhony, v Praze – Zbraslavi trampolína do země nebo v Děčíně obnova kašny na zdejším náměstí.
Pojďme hlasovat
Ačkoliv jsme měli s některými pravidly problém a nesouhlasili jsme s nimi, zavedení participativního rozpočtu jsme se rozhodli podpořit. Budeme průběh důkladně sledovat a po vyhodnocení budeme navrhovat opatření, která povedou k zefektivnění tohoto systému. Musí být totiž zcela zřejmé, že je na občanech, s jakými projekty přijdou a jakou podporu si pro ně dokážou najít. Není možné participativním rozpočtem nazývat pouze hlasování o rekonstrukcích a opravách, které předloží vedení města. I přesto však budeme rádi, když se zapojíte již v letošním roce a ukážete vedení města, co dosud nejvíce zanedbávalo.
