Alexandra Svobodová: Městské parky? Nevyužitý potenciál

Zanedbané Lorenzovy sady se stromy napadenými kůrovcem

Návrší nad údolím řeky Jihlavy jsou jedním z hlavních rysů města Třebíče. Ve městě, pro jehož dopravní situaci je terén spíše komplikací, jsou jednotlivé části města na návrších protkány mezilehlými údolími spojujících jednotlivé části s centrem města. Většinu těchto údolí pak zaplňují městské parky, které tak vytvářejí jedinečnou síť komunikací nejen pro pěší, ale též cyklisty, in-line bruslaře či skateboardisty.

Ohlédněme se za historií těchto zelených tepen města Třebíče. Před 300 lety neobklopovala město, tehdy ještě obehnané hradbami, téměř žádná zeleň. Většina jí totiž musela být po roce 1673 odstraněna z důvodu stavby kolových ohrad chránících město před vpádem Turků. Až roku 1835 díky rozhodnutí městského syndika a magistrátu byly svahy Strážné hory zalesněny borovicemi. Vznikl tak zárodek dnešního Libušina údolí, k jehož popularitě přispělo především zřízení Střelnice na dnešním Máchovým jezírkem. Ta se stala častým cílem vycházek tehdejších obyvatel města i dějištěm kulturních událostí.

Pohled do parku v Libušině údolí

Popularita Libušina údolí vedla roku 1880 k založení Spolku pro okrášlování a ochranu domoviny v Třebíči, který v následujících desetiletích změnil podobu města a jeho přilehlého okolí k nepoznání. Prvním počinem jeho členů bylo založení dnešních Máchových sadů v letech 1881-82. Následovala úprava Masarykova náměstí, kde na místě rybníku Jordánu vznikl park téměř tak, jak jej známe dnes. Dalšími aktivitami okrašlovacího spolku bylo upravení Polanky (1890), Radostínské stráně (1892), Líščí (1896). V roce 1901 pak byly vykoupeny pozemky na Krajíčkovou strání, vytvořena síť stezek nad zdejšími skalisky a zbudován též dřevěný vyhlídkový pavilon naproti Nehradovu, ze které byla dříve vidět i budova baziliky. Dalším založeným parkem původně s dřevěným pavilonem jsou Lorenzovy sady z roku 1919.

Úpravy zeleně okrašlovacím spolkem pokračovaly dále na jihu města, kde pro Krajinskou výstavu konanou roku 1903 bylo upraveno tržiště pod městským hřbitovem – dnešní Tyršovy sady – propojené s Libušiným údolím. Úpravy v těchto místech pokračovaly i v následujících desetiletích. Poslední změnou bylo vybudování Máchova jezírka v Libušině údolí roku 1950. Okrašlovací spolek zanikl roku 1951. V následujících 50. letech bylo parkově upraveno především Týnské údolí a tzv. Hasskova zahrada u mostu do Kočičiny.
V současné době se však městské parky nacházejí v dosti neutišeném stavu. Okrasné zeleně v nich je téměř minimum, většina stezek kromě hlavních asfaltových cest je neudržovaná, neexistuje systém jejich značení, či vyznačení okruhů vhodných pro bruslaře, či běžce, stejně tak jako cyklisty. Naším cílem není parky pouze revitalizovat, ale dlouhodobě je povznášet na lepší úroveň tak, aby plně využily svého potenciálu a staly se tedy hlavními spojnicemi jednotlivých částí města pro pěší i místem odpočinku obyvatel.

Pohled na oblast u Strážné hory

Základním opatřením je zlepšení údržby parků. Následovat by měla jejich popularizace, vytvoření sítě cyklistických tras, umístění popisných tabulí k zajímavý místům, obměna laviček či zviditelnění méně známých parků, jako jsou například zanedbané a opomíjené Lorenzovy sady. K oblibě parků může přispět také konání kulturních a sportovních akcí, například zimní bruslení na rybnících, běžecké závody v létě, či pouze odpolední fitness cvičení na čerstvém vzduchu. Městské parky jsou jedním z unikátů města Třebíče, proto bychom o ně měli dbát a ne je přehlížet.