Den za dnem zapadá v dálavu věků,
Mizí, jak plachého ptáčete sten
A s písní večerní zaniká v dáli do moře věčnosti jak pouhý sen.
Šest set let zapadlo v hlubinu věků
Od doby Karlovy, paměti slavné,
kdy Karel, markrabí tohoto kraje, na město povýšil domy tvé dávné.
Na město zpevněné kamennou hrází,
Kde v době válečné našel by klid
jak občan pokojný se svými statky, tak blízký poddaný, venkovský lid.
Těmito verši vzdal poctu našemu městu v roce 1935 při příležitosti šestistého výročí povýšení Třebíče na město Jan Rokyta v básni Městu Třebíči.
Třebíč Občanům! by Vám i sobě chtěla na těchto řádcích a fotkách ukázat a připomenout, že v Třebíči nám naši předkové zanechali architektonické skvosty, kolem kterých chodíme občas bezmyšlenkovitě a bereme je jako samozřejmost.
V roce 1935 při oslavách pronesl starosta Třebíče Josef Vaněk moudrá slova, která jsou pro Třebíč aktuální i nyní. ,,Chtějme věřiti, že těžké úděly doby přítomné i vichřice věků příštích se přeženou zdmi města bez trvalé jeho poruchy, že jednotící odhodlání občanstva, koupena byla i mnohými oběťmi a přečetnými životy občanů tohoto města a tohoto kraje….“
Jaká jsou třebíčská nej?
- věžní hodiny patří mezi několik největších v Evropě, průměr ciferníku je 5,5 m
- pyšníme se jedním z největších náměstí v republice – Karlovo náměstí má rozlohu 22 000 m2
Bazilika sv. Prokopa
Bazilika svatého Prokopa je dominantou Třebíče a jejím nejkrásnějším klenotem. Její historie je spjatá s historií třebíčského benediktinského kláštera. Původně zde stála kaple svatého Benedikta. Ta vznikla v roce 1104 a byla vysvěcena pražským biskupem Heřmanem. O pět let později už měl klášter vlastní kostel. Ten vysvětil roku 1109 biskup Jan II. A zasvěcen byl Nanebevzetí Pany Marie. V kryptě tohoto kostela byl pohřben roku 1112 kníže Litold Znojemský a roku 1115 i Oldřich Brněnský, zakladatelé kláštera.
Klášter bohatl a rostl i jeho význam. Kolem roku 1240 začala jeho přestavba na klášterní hrad a hotova byla roku 1260. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů, ale zároveň dala vzniknout dnešní bazilice.
Svatý Prokop se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho svatořečení, tedy roku 1704. V tom roce nechal Jan Karel hrabě z Valdštejna zřídit z presbytáře baziliky zámeckou kapli sv. Prokopa.
Bazilika svatého Prokopa spojuje dvě slohová období: románský a gotický styl. Stavitelé tohoto chrámu vycházeli z románské koncepce, ale pracovali už v gotickém slohu. Zajímavostí je, že ke stavbě baziliky převážně posloužila místní hrubozrnná šedá žula a jen v místech, kde je kladen důraz na detaily, je použit oslavanský pískovec.
Bazilika je od roku 2003 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
O bazilice i židovském městě se můžete dozvědět v dokumentu České televize zde.
Za fotografie děkujeme Zdeňku Charvátovi.
