Příroda kolem nás umírá, a nemyslím teď jen na jehličnaté lesy zničené suchem a kůrovcem, což je opravdu katastrofa. Ale za posledních 30 let u nás také prokazatelně ubylo až 75% hmyzu, kriticky ohroženi jsou brouci, motýli, drobní savci, počty ptáků se během 5 let snížily neskutečným tempem!
Může za to stále intenzivnější používání pesticidů v zemědělství, velké rozlohy polí s malou rozmanitostí plodin, v krajině razantně mizí remízky, meze, křoviny, a hlavně extenzivní louky a pastviny. Přímo v našem městě v rámci tzv. „revitalizace“ ubylo mnoho zelených ploch, přeměněných na asfaltová či betonová parkovací místa, což je v době stále sílícího sucha velmi špatné. Zbylé trávníky jsou neustále koseny, v létě bývají suché, sterilní, bez jakéhokoliv života.
Dříve bylo v blízkém okolí Třebíče hodně neobdělávaných ploch s keři a stromy, které tvořily jakýsi přechod do zemědělské krajiny a byly rezervoárem četných druhů rostlin a živočichů. Dnes stojí na těchto místech supermarkety, silnice, parkoviště, průmyslové zóny či asfaltová nebo betonová hřiště a kolem toho jsou jen ty neustále kosené trávníky. Motýlům chybějí kvetoucí rostliny, ptákům semena plevelů či bobule keřů a též místa vhodná pro hnízdění.
-
Vizualizace nové podoby nábřeží brněnské řeky Svratky
-
Pohled na Komenského náměstí z městské věže.
-
Centrum města přeplněné auty
Dá se s tím něco dělat? Trošku pomoci k obnově biodiverzity, aby naše děti zase viděly, jak vypadají kopretiny, vlčí máky, chrpy, čekanky a aby vidět motýla zase nebyla taková vzácnost? Chápu, že přímo ve městě se trávníky sekat musí (i když si myslím, že v době sucha je ta intenzita sekání až zbytečně velká). Ale proč je tomu tak i v okolí města? Nešlo by třeba v okolí Kostelíčka, na Hrádku či v Libušáku posekat na nízko jen pruh kolem cest a ostatní travnaté plochy kosit třeba jen 1x nebo dvakrát za sezónu (začátek července, září) jak to bývalo dřív naprosto běžné? Třeba u Kostelíčka sekat na nízko jen plochu určenou pro výběh psů pod skautskou klubovnou a třeba ne úplně celou? Ostatní plochy, kde dříve byly louky či políčka by pak zase mohly naplno rozkvést, jak tomu ještě před několika lety bylo. Vyšší tráva také tolik neprosychá, má větší schopnost zadržovat vláhu např. z rosy.
Myslím, že je třeba dát přírodě znovu alespoň malou šanci a trochu se zamyslet se nad našimi prioritami. Nebo chceme opravdu žít pouze mezi betony a auty a přírodu znát jen v digitálním provedení?
RNDr. Jaroslava Herzánová
