Z kopce, do kopce, z kopce, do kopce… I tak by se dala charakterizovat Třebíč. Nadšeného cyklistu tato věta neodradí a možná ještě s větším nadšením na kolo ve městě usedne. Občan, jenž bere cyklistiku spíše jako rekreační záležitost, to bude možná brát jako mírnou provokaci. Ale ani tak ho to pravděpodobně od výletu na kole neodradí, což se ovšem o stavu dopravní infrastruktury ve městě říci nedá. Geografické poměry Třebíče pochopitelně nezměníme, proto je třeba přijmou opatření a vybudovat projekty, které cyklistům pohyb po městě co nejvíce zjednoduší a motivují občany, aby se na kole projeli častěji.
Nesmyslný cyklopruh na ulici Modřínová
Dosavadní rozvoj cyklistické dopravy v Třebíči a okolí byl velmi neuspokojivý. Příkladem je cyklopruh na ulici Modřínová, který v podstatě vede odnikud nikam, navíc je zcela nevhodně vybudován přímo před kolmými parkovacími místy na ulici Modřínová. Hrozí tak střet osobních aut s cyklistou, neboť rozhledové poměry v těchto místech jsou velmi špatné. S tím souvisí chybějící síť cyklostezek, která by byla ve městě vytvořena a zároveň navazovala na okolní obce.
Nutnost vytvoření sítě cyklostezek
První vlaštovkou poukazující na částečnou změnu k lepšímu, je vybudování podchodu na ulici Sucheniova, jehož součástí má být i trasa pro cyklisty. Tuto myšlenku jsem výrazně podporoval na jednáních komise pro zájmové aktivity a i na komisi cestovního ruchu , ovšem je třeba podotknout, že ani tento myšlenkově správný projekt nemůže správně fungovat bez dostatečně vytvořené sítě po městě a okolí.
Jak by měla vypadat správná síť cyklostezek v Třebíči? V relaci sever-jih by bylo vhodné trasování přes Týnské údolí, přes centrum města a dále Libušiným údolím, alternativně přes Lorenzovy sady. Dalo by se uvažovat také o využití údolí mezi rybníkem Lubí a Ptáčovem. Ze západu na východ by bylo třeba vést trasy kolem řeky, přes centrum města a následné napojení cyklostezky Jihlava-Raabs na Vladislav. Důležitým směrem jsou i Dukovany, kam mnoho lidí, často i denně, dojíždí za prací do jaderné elektrárny. V této oblasti je nutné úzce spolupracovat s Krajem Vysočina, aby nedošlo k podobným zásadním chybám, jako při rekonstrukci silnice z Třebíče směrem na Dukovany.
Cyklisté potřebují doplňkové služby
Ovšem cyklistická doprava není pouze o cyklotrasách a cyklostezkách. Vhodné bude vybudování cykloboxu například u vlakového či autobusového nádraží v Třebíči a odpočinkových míst v různých částech města. Rádi bychom zavedli také tzv. bike-sharing, což je služba sdílení jízdních kol. Na principu mobilní aplikace a za drobný poplatek mají občané možnost využít kola, která jsou různě umístěna po městě a využít je ke kratším přesunům po Třebíči. Nabízí se také možnost tento projekt ještě rozšířit o propůjčení elektrokol.
Dnešní Třebíč je pro cyklisty většinou nepřátelská, což se v konečném důsledku projevuje i tím, že mnoho lidí raději sedne do svého auta, než aby kličkovali mezi tisíci aut v ulicích. Je potřeba vytvořit takové cyklostezky a cyklopruhy, díky kterým se budou občané cítit na kole bezpečně a budou mít chuť se po Třebíči projet i navzdory pár kopečkům. Pár kopečkům, které kdyby byly cyklostezky koncepční, vlastně nejsou tak hrozné.
Ing. Zdeněk Charvát
52 let, Třebíč - Horka-Domky
programátor a analytik, člen spolku Obchvat Třebíče