Ačkoli se v minulých dnech značně ochladilo, měsíc srpen bude pravděpodobně druhým nejteplejším srpnem v historii měření. Celá republika se potýkala s vlny veder, které sužovaly celou střední Evropu. Náš region nevyjímaje.
Vysoké teploty společně s nedostatkem srážek mají významný dopad na lidský organismus a na okolí, ve kterém žijeme. Krajina se mění, je sucho. Každý z nás si však patrně všiml na srpen nezvykle žluté barvy stromů, padajícího listí a celkovému úbytku jehličnanů na Třebíčsku.
Jehličnaté lesy, zejména smrky, zdají se být postiženy suchem nejvíce – pustil se do nich ještě kůrovec. Suchá perioda, ač se to nezdá, trvá už od roku 2015. Od té doby dochází, s drobnými výjimkami, ke kumulaci nedostatku vody v krajině.
Právě smrky, které mají mělké kořeny, a které se přirozeně nacházejí až od výšky cca 550 m. n. m. (Třebíč leží v cca 400 m. n. m.) jsou tímto nedostatkem postiženy nejvíce a jejich populace radikálně mizí – téměř před očima. Tam, kde stál před pár lety hustý, neprostupný les, je dnes mýtina.
Lesy kolem Třebíče, jak je známe, do roka zmizí, pokud se něco radikálně nezmění. V řece Jihlavě teče pouhého 0,7 kubíku vody za sekundu (oproti průměru 4,5). Rybníky vysychají nebo jsou plné sinic. Roste nebezpečí požárů. Hrozí neúroda. Proměny naší krajiny můžete vidět na snímcích ze srpna 2015 a 2018.
Další sada obrázků ukazuje stejný výřez mapy, akorát pořízený v infračerveném pásmu družice. Rostliny jsou tmavě červené, protože silně odrážejí infračervené světlo. Voda je pak vyjádřena černou barvou, zástavba fialově až stříbrně. Tento typ falešného záznamu umožňuje lepší interpretaci úbytku vegetace a zhoršování jejich stavu. Stejně tak je viditelný úbytek vody v nádrži Markovka.
Analogicky lze snímky zobrazit v pásmech, které indikují dostatek či nedostatek vody (moisture index) – zde je rovněž velmi znatelný rozdíl mezi sledovanými roky (čím teplejší barvy, tím větší nedostatek).
Na oteplování klimatu by měla být připravená i města. Nejzásadnější problémy, které byly u měst identifikovány, jsou vlny horka a tepelný ostrov města, nerovnoměrná distribuce srážek, nedostatečné zasakování srážkové vody a nedostatečná zeleň ve městě. Hlavní cíle pro změnu by měly být přijatá opatření a to i zde v Třebíči:
- vytvoření systému zelené infrastruktury pro snížení rizik spojených s vlnami horka
- zvýšení efektivity hospodaření se srážkovou vodou (zadržení a využití)
- zvýšení osvěty a vzdělávání lidí v oblasti hospodaření s vodou a změny klimatu
Pokud se podíváme na stávající postupy vedení města, nezdá se nám, že by město Třebíč realizovalo alespoň některé tyto kroky. Stačí se podívat na projekt revitalizace Komenského náměstí – dlažba, beton, asfalt, železo. Zelených ploch minimum. Vodní prvky žádné. Další obrovská šance bude při revitalizaci Karlova náměstí – podaří se městu udělat centrum obyvatelné i v létě?
Zdroj: CHMI, The Copernicus Open Acces Hub