Milí Třebíčáci, dnes si tady trochu udělám přednášku o třídění odpadu.
Zkraje musím říct, že já nevyhazuji bioodpad do veřejných kontejnerů, protože už roky máme svůj vlastní kompostér na zahradě. Tam dávám všechen rostlinný odpad z domácnosti i ze zahrádky. O víkendu jsem při procházce chtěla vyhodit do nádoby na bioodpad ohryzek od jablka. A zjistila jsem, že tam někdo vyhodil slupky od brambor v igelitovém sáčku. V klasickém igelitovém sáčku, který je zdarma v každém supermarketu. A tak se malinko rozepíšu.
Rostlinný odpad zabírá až čtvrtinu objemu běžných popelnic na směsný odpad. Bohužel. Je to nejen neekologické, ale také neekonomické. Řečeno velmi jednoduše – slupky a odřezky ze zeleniny a ovoce, odkvetlé květiny či lógr z kávy se prostě do popelnic na směsný odpad nehází.
Zpracovat bioodpad v kompostárně či bioplynce je logická cesta, jak se chovat alespoň trochu ekologicky i ekonomicky. Jakmile někdo dá do kontejneru na bioodpad něco jiného (igelit, sklo, plechovku), tak je obsah biopopelnice prakticky nepoužitelný a pravděpodobně skončí na skládce. Když pominu možnost využití tohoto odpadu v kompostárně, tak se zastavím u jeho využití v bioplynkách.
Víte, že první kompostárna byla postavená už v roce 1916 v Praze?
V ČR je možné vyrobit z odpadů až 185 000 000 m3 biometanu ročně.
Na rozdíl od pěstování kukuřice pro bioplynky na naších polích, je tohle opravdu ekologická cesta výroby alespoň malé části energie, kterou spotřebováváme a to i přes nejrůznější proklamace o udržitelnosti a to víc a víc. Tak na to prosím myslete, až si budete chtít ulehčit vynášení odpadu. Díky, konec přednášky. 🙂
