Milan Dočekal: Chcete skutečný obchvat Třebíče? Volte Třebíč Občanům!

Milan Dočekal je podnikatel, milovník automobilových veteránů, a předseda spolku Obchvat Třebíče.  V souvislosti s jeho kandidaturou do třebíčského zastupitelstva za naše uskupení jsme mu položili několik otázek.

Proč jste se rozhodl „dát se všanc“ veřejnosti a kandidovat?

S třebíčskou radnicí mám problémy už mnoho let. Nelíbí se mi, jakým způsobem se chová vedení města k občanům. Nejintenzivněji jsem si to zažil na vlastní kůži už před více než deseti lety, když radnice začala plánovat „průraz průmyslovou čtvrtí“, tedy takzvanou jihovýchodní část obchvatu města. V té zamýšlené trase vlastním už od roku 2000 nemovitosti, a já se víceméně náhodou v roce 2007 dozvěděl, že údajně souhlasím s jejich prodejem, což nebyla vůbec pravda. Od té doby se sice personální obsazení radnice změnilo, ale arogantní a přezíravý způsob chování jejím představitelům zůstal. Chtěl bych, aby to bylo jinak, aby radnice věnovala pozornost a slušně jednala se všemi občany města, a ne pouze vycházela vstříc vybraným jedincům, jako například panu Horkému. Ale samozřejmě bych chtěl mít možnost v zastupitelstvu ovlivnit podobu budoucího obchvatu Třebíče.

Jste spoluzakladatelem a předsedou spolku Obchvat Třebíče…

Ano, je to tak. Když česká vláda schválila na podzim loňského roku v souvislosti s případnou dostavbou pátého bloku Dukovan financování obchvatu Třebíče a začalo se o této problematice znovu mluvit, chtěl jsem se do procesu intenzivně vstoupit, do té doby to nemělo smysl. Proto jsem inicioval vznik spolku, jehož předmětem činnosti je především zapojení se do všech jednání týkajících se plánování a následného budování obchvatu. Postavení spolku je v oficiálních jednáních mnohem silnější než postavení jednotlivce. Prvním krokem našeho spolku bylo vyjádření k jihozápadní větvi obchvatu v procesu tzv. „malé EIA“, tedy zjišťování, zda je stavbu nutné podrobně posuzovat z hlediska vlivu na životní prostředí. Společně s některými dalšími spolky a občany města, kterým též není lhostejná budoucí podoba města, se nám podařilo dosáhnout toho, že tzv. „velká EIA“ musí proběhnout.

Další krokem spolku bylo iniciování petice na vyhlášení referenda…

Cílem referenda je přinutit vedení města, aby podniklo veškeré možné kroky vedoucí k tomu, aby trasa obchvatu nevedla zastavěným územím Boroviny, Libušiným a Terovským údolím, zahrádkářskou kolonií, po ulicí Spojovací, zastavěným územím průmyslové čtvrti a Lorenzovými sady, a aby byl změněn územní plán města tak, aby obchvat vedl mimo zastavěné části.

Třebíčská radnice tvrdí, že okolní obce, po jejichž katastru by vnější obchvat měl vést, s ním nesouhlasí.

Není to pravda. Osobně jsem jednal se starostou Starče, jejíhož území by se velký obchvat dotkl nejvíce. Stařeč ho měla dokonce v územním plánu, než ho na doporučení třebíčské radnice změnila. Podle písemného stanoviska pana starosty by velký obchvat výrazně pomohl především Červené Hospodě.  Podle starosty Stříteže s nimi nikdo o velkém obchvatu nejednal, a tudíž nemohli vydat ani nesouhlasné stanovisko. Existuje pouze písemné nesouhlasné vyjádření starostky Kožichovic, ovšem to se týká jihovýchodní části obchvatu. A i to se podle mého názoru může změnit – je potřeba jednat, jednat, jednat… A to současné vedení Třebíče zkrátka nedělá.

Vraťme se k referendu – kolik se vám prozatím podařilo pod petici shromáždit podpisů?

Za půl roku máme více jak 2 tisíce podpisů, potřebovali bychom jich 3 tisíce. I když nám jde sběr podpisů poměrně rychle – v jiných městech to trvá i několik let, setkáváme se s tím, že se občané bojí, vzhledem k atmosféře v Třebíči a zájmu radnice a některých vlivných podnikatelů na průchvatu, pod petici podepisovat. V celé Třebíči máme více jak 25 podpisových míst, ovšem stalo se nám dokonce, že z některých nám byly podpisové archy odcizeny, nebo byly poškozeny výklady obchodů, které nám podpisy sbírají.

No a nestačilo by pro změnu územního plánu Třebíče pouze úspěšné referendum?

Teoreticky ano. Ovšem je třeba vzít v úvahu, že referenda by se muselo zúčastnit nejméně 35% občanů města s volebním právem, pro by musela hlasovat nadpoloviční většina, přičemž dle zákona by to muselo současně být více jak 25% všech oprávněných voličů. Pokud to pro názornost převedu do konkrétních čísel, tak v Třebíči je přibližně 30 tis. voličů. Referenda by se jich muselo zúčastnit více jak 10 tisíc, přičemž „pro“ by muselo hlasovat více jak 7,5 tis. z nich. Což je, při minimální účasti, více jak 75%! Komunálních voleb, které se též týkají místních problémů, se zúčastní přibližně stejné procento voličů, a je otázkou, jestli by jich ke specializovanému hlasování vůbec tolik přišlo.

Jste poměrně skeptický. Máte nějaké jiné řešení?

Ano. Řešením by mohly být nadcházející komunální volby. Pokud budeme předpokládat obvyklou účast kolem 35%, pak by stačilo, aby více jak polovina voličů dala svůj hlas stranám, které chtějí vybudování skutečného, velkého obchvatu města. Což je – při přepočtu na konkrétní počty – „pouze“ 5 tisíc voličů, kteří by zaškrtli celé volební kandidátky těchto stran, a dali jim tak všech svých 27 hlasů.

A kolik je takových stran z těch jedenácti, které v Třebíči kandidují?

Z obchvatu Třebíče se stalo jedno z nejdůležitějších volebních témat. V podstatě všechny strany prohlašují, že by ho chtěly. Ovšem problém je v tom, že už neříkají, jaký obchvat. Většina má na mysli „průchvat“, tedy stávající variantu, která zničí podstatnou část města, a proti které bojujeme. Strany se tak snaží mást veřejnost. Jedinou volební stranou, která jasně deklaruje, že chce skutečný, velký obchvat města, je Třebíč Občanům! A proto jsem na jejich kandidátce.