Jednou z nejčernějších kapitol našeho města je rok 1468. Příčinu ale musíme, jak už to v politice bývá, hledat mnohem dříve a jinde. 23.července 1466 byl český král Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře a papežem Pavlem II. zbaven úřadu. Následně papež proti českému králi vyhlásil křížovou výpravu.
V květnu 1468 se vojska Jiřího z Poděbrad pod velením jeho syna Viktorína utkali s vojsky Matyáše Korvína v Rakousku u Štokravy. Viktorínovo vojsko bylo donuceno k ústupu a 10. května dorazil do Třebíče a ubytovalo se v klášteře. Dne 12. května oblehla uherská vojska město. Matyáš Korvín nechal vydrancovat a vypálit předměstí, požár potom přeskočil i na vnitřní část Třebíče. Mnoho obyvatel padlo v boji nebo v hořících troskách. Ženy a děti byly poslány do Velkého Meziříčí.
Jiří z Poděbrad sice vyslal další vojsko k Třebíči, ale mezitím byl na Viktorína vyvíjen nátlak ze strany třebíčského obyvatelstva a opata třebíčského kláštera Matěje, aby začal s Matyášem Korvínem vyjednávat. Tato snaha ztroskotala kvůli podmínkám uherského krále.
6. června 1468 se větší části vojska i Viktorinovi podařilo z obklíčení probít. Zbytek obránců se bránilo až do 15. června, kdy se už za předem dohodnutých podmínek vzdali. Pro Matyáše Korvína to bylo velké zklamání. Opata Matěje vyhnal a s klášterním zbožím naložil jako s válečnou kořistí. 20. června 1468 odtáhl a město Třebíč díky němu na dlouhá léta bylo ve velmi špatném stavu. Tato bitva byla jednou z příčin zániku kláštera. V kronice Eliáše Střelky je uvedeno, že na místě města byly jen ohořelé trosky budov. Z původních staveb zůstala jen Bazilika sv. Prokopa s částí kláštera a městská věž sloužící pro obranu města.
Čerpáno z knihy Třebíč – Dějiny města a https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva